Václav Beneš Třebízský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Beneš Třebízský (27. února 1849 Třebíz – 20. června 1884 Mariánské Lázně) byl český spisovatel a katolický kněz.
Byl synem krejčího z Třebíze u Slaného. Studoval ve Slaném a v Praze. Roku 1875 byl vysvěcen na kněze a působil nejprve v Litni u Berouna, od roku 1876 v Klecanech u Prahy. Zemřel na tuberkulózu. Jméno Václava Beneše Třebízského dnes nese gymnázium ve Slaném.
Obsah |
[editovat] Dílo
Třebízského románová tvorba je podobná tvorbě A. Jiráska; jeho oblíbeným tématem bylo taktéž husitství, ale věnuje se i jiným obdbobím českých dějin od prvopočátků až po 19. století. Děj mnoha Třebízského děl je zasazen do kraje, kde se autor narodil a působil, tedy na Slánsko, Berounsko a do okolí Klecan. Dějepisně byl rozhodně přesnější než Jirásek.
[editovat] Romány
- Královna Dagmar – příběh Dagmary, dcera českého krále Přemysla Otakara I., která se provdala za dánského krále Valdemara.
- Anežka Přemyslovna – Čechy za vlády Václava I.
- V podvečer pětilisté růže – děj románu se odehrává v rudolfínské době, líčí konec slávy rodu Rožmberků
- Bludné duše - román z 18. století z období velkého povstání (1775). Děj je umístěn na Lounské polesí - Solopysky, Zbrašín.
- Trnová koruna - příběh z období třicetileté války, ve kterém je vykreslen mocenský boj v pobělohorské době (viz Albrecht z Valdštejna, Ferdinand II.)
[editovat] Povídkové soubory
- V červáncích ticha
- V záři kalicha
- Pod doškovými střechami – venkovská tematika
- Z různých dob – převážně 17. století
- Ze sázavských letopisů
- Z pověstí karlštejnského havrana
- Pobělohorské elegie
