Vladislav I.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Příbuzenstvo
otec	Vratislav II.
matka	Svatava Polská
manželka	Richenza z Bergu
syn	Vladislav II.
syn	Děpolt I.
bratr	Břetislav II.
bratr	Bořivoj II.
bratr	Soběslav I.
vnuk	Přemysl Otakar I.
vnuk	Bedřich
vnuk	Vladislav Jindřich
vnuk	Jindřich Břetislav

Vladislav I. (datum narození neznámé, † 12. dubna 1125) byl českým knížetem od října 1109 do prosince 1117 a znovu od 16. srpna 1120 do své smrti 12. dubna 1125. Byl synem krále Vratislava II. a Svatavy Polské, třetím z Vratislavových synů, kteří se vystřídali na českém trůně.

Vladislav I.

Po smrti Svatoplukova Olomouckého byl uznán českým knížetem, ale ze strany svého bratra Bořivoje II. a Svatoplukova bratra Oty II. Olomouckého byla jeho moc ohrožena. Vladislav získal podporu císaře Jindřicha V. Ten v lednu 1110 na setkání znepřátelených stran v Rokycanech potvrdil jeho vládu. Kníže se poté tvrdě vypořádal se svými odpůrci, mladší bratr Soběslav I. uprchl do Polska, kde na svoji stranu získal krále Boleslava III. Křivoústého; postupně došlo k několika polským vpádům do Čech.

V lednu 1114 dosáhl Vladislav I. významného diplomatického úspěchu. Na svatbě Jindřicha V. s Matyldou Anglickou v Mohuči zastával jako kníže úřad nejvyššího číšníka. Tato událost byla předstupněm pro právo českých panovníků náležet mezi kurfiřty a volit německého císaře.

Od roku 1115 se znepřátelení představitelé přemyslovského rodu postupně sbližovali. Soběslav se vrátil do vlasti a získal úděly Žatecko, Brněnsko a Znojemsko; Olomoucko bylo Otovi II. vráceno již dříve. Koncem roku 1117 se do Čech vrátil Bořivoj II., Vladislav I. mu z nepříliš jasných příčin dobrovolně předal vládu a pro sebe si vyčlenil panství ve východních Čechách.

V létě 1120 se Vladislav I. znovu ujal vlády, Bořivoj II. prchl do Uher. Poslední roky byly opět ve znamení rozporů – Soběslav byl zbaven moravských údělů a hledal útočiště v cizině. Brněnsko získal Ota II. Olomoucký, Znojemsko Konrád, syn Litolda Znojemského. Až nedlouho před smrtí se Vladislav se Soběslavem smířili a Soběslav byl uznán za nástupce.

S manželkou Richenzou, dcerou hraběte z Bergu, měl Vladislav I. čtyři děti: Svatavu, pozdějšího krále Vladislava II., Děpolta (zakladatele vedlejší linie Přemyslovců, Děpolticů) a Jindřicha.

Seznam hlav českého státu