Volná myšlenka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Volná myšlenka je antiklerikální a ateistické hnutí.
Volná myšlenka byla výrazem liberálního myšlení konce 19. a počátku 20. století. Jejím programem byla odluka státu od církve. Nejznámějším volnomyšlenkářem byl anarchista Francisco Ferrer Guardia.
Česká sekce Volné myšlenky byla založena v roce 1904. Od roku 1909 byl jejím předsedou básník Josef Svatopluk Machar. V roce 1915 byla česká sekce Volné myšlenky rozpuštěna. Její činnost byla obnovena po vzniku Československa. V roce 1924 od Volné myšlenky odpadlo komunistické křídlo, jež se nadále označovalo Svaz proletářských bezvěrců. Za okupace byla Volná myšlenka rozpuštěna podruhé. V roce 1945 byla obnovena jako Svaz občanů bez vyznání. Ten byl rozpuštěn v roce 1952, pod záminkou, že „jitří city nábožensky založených spoluobčanů“.
Volná myšlenka byla obnovena v lednu 1990, nemá však právní kontinuitu s prvorepublikovou Volnou myšlenkou, rovněž faktická kontinuita je pochybná. Současné Volné myšlence kritici vytýkají mj. perzonální provázanost s KSČM.
[editovat] Někteří představitelé
- František Krejčí (21. srpna 1858 Hostinné – 24. května 1934 Praha)
- Otakar Kunstovný (13. července 1884 Jindřichův Hradec – 9. září 1945 Praha)
- Josef Svatopluk Machar (29. února 1864 Kolín – 17. března 1942 Praha)
