Władysław Bartoszewski
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Władysław Bartoszewski [vuadysuav bartoševski] (* 19. února 1922, Varšava) je polský diplomat, novináŕ a historik. Dvakrát působil jako polský ministr zahraničních věcí.
Během druhé světové války byl vězněn ve vyhlazovacím táboře Auschwitz II – Birkenau (Osvětim-Březinka), po propuštění díky intervenci Červeného kříže bojoval v Zemské armádě a Varšavském povstání. Působil v Radě pomoci Židům Żegota, obdržel vyznamenání Spravedlivý mezi národy. V období stalinismu byl vězněn za údajnou špionáž. Angažoval se v opozičních iniciativách - spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa, opozičnim časopisem Tygodnik Powszechny, přednášel v podzemních univerzitách a byl členem Solidarity.
V období 1990 až 1995 byl polským vyslancem v Rakousku. Dvakrát byl ministrem zahraničních věcí Polska (1995 a 2000–2001). Byl senátorem za volební kraj Varšava. Je autorem četných knih a článků o polském podzemním státě, Varšavském povstání a zločinech nacismu a komunismu. Angažuje se v polsko–německém a polsko–židovském smíření.
Bylo mu propůjčeno nejvyšší polské vyznamenání Řádem bílého orla.
