Závojenka vmáčklá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
![]() Závojenka vmáčklá |
||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() Závojenka vmáčklá
|
||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
||||||||||||||
Entoloma rhodopolium (Fries, 1818) P. Kummer, 1871 |
Závojenka vmáčklá (Entoloma rhodopolium) je jedovatá houba z čeledi závojenkovitých.
Obsah |
[editovat] Synonyma
- Agaricus rhodopolius Fries, 1818 – (žampion vmáčklý)
- Rhodophyllus rhodopolius (Fries, 1818) Quélet – (červenolupen vmáčklý)
- Agaricus nidorosus Fries, 1838 – (žampion páchnoucí)
- Entoloma nidorosum (Fries, 1838) Quélet, 1872 – závojenka páchnoucí
- Entoloma rhodopolium f. nidorosum (Fries, 1838) Noordeloos, 1989 – závojenka vmáčklá páchnoucí
- Entoloma rhodopolium var. nidorosum (Fries, 1838) G. J. Krieglsteiner, 1991 – závojenka vmáčklá páchnoucí
- Entoloma speculum sensu J. Lange, 1936 (non E. speculum (Fries, 1836) Quélet, 1872)
- Poznámka
- České názvy synonym uzavřené v závorkách jsou vytvořeny nově pouze pro potřeby Wikipedie.
[editovat] Popis
- Klobouk má v průměru 4-10 cm, v mládí zvoncovitý, s podvinutým okrajem, pak sklenutý až plochý, s tupým hrbolem, později rozložený a na středu vmáčkly, zprohýbaný, světle šedý, špinavě okrový nebo šedohnědý, lesklý, lysý.
- Lupeny jsou prořídlé, vysoké, zpočátku bílé, brzo masově růžové.
- Třen dorůstající 4-8 cm o průměru 1-2 cm je válcovitý, bělavý, vláknitý, lesklý, plný.
- Výtrusný prach je růžový.
- Dužnina je bělavá, neměnná, bez vůně nebo jen se slabou moučnou vůní.
[editovat] Rozšíření
Vyskytuje se v celém mírném pásu severní polokoule.
[editovat] Výskyt
Roste v červenci až říjnu v listnatých lesích a parcích, zvláště pod buky.
[editovat] Účinné látky
Obsahuje podobné látky jako závojenka olovová ale v menším množství.
[editovat] Otravy
Působí dráždění zažívacího ústrojí se zvracením a průjmy. Je to méně známá jedovatá závojenka. Na ní je možno ukázat, jak se časem a zkoumáním mění názory na jedlost hub. V roce 1938 ji B. Veselý považoval za jedlou a dobrou, roku 1964 B. Hennig za nejedlou. Již v roce 1962 ji H. Romagnesi prohlásil za jedovatou, stejně jako v roce 1967 M. Moser, a k tomuto názoru se přiklánějí postupně další význační mykologové.
[editovat] Možnost záměny
Pozor na možnost záměny za velmi podobnou jedlou závojenku podtrnku, ta však roste na jaře a pouze mimo les, či za jedlou, drobnější závojenku mechovkovitou .
[editovat] Literatura
- Veselý, R.; Kotlaba, F.; Pouzar, Z. Přehled československých hub. Praha : Academia, 1972. - Str. 324.
- Kubička, J.; Erhart, J.; Erhartová, M. Jedovaté houby. Praha : Avicenum, 1980. - Str. 134.
- Dermek, A. Atlas našich húb. Bratislava : Obzor, 1979. - Str. 310.
- SMOTLACHA, V., ERHART, M., ERHARTOVÁ, M. Houbařský atlas. Brno : Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 89.