Zajícovci
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Zajícovci |
||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Zajíc měnivý (Lepus americanus)
|
||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||
|
||||||||
|
|
||||||||
|
Zajícovci (Lagomorpha) jsou řádem savců obsahující dvě čeledi: pišťuchovité a zajícovité.
Zajícovci žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy, do Austrálie a na mnohá další místa ale byly zavlečeni člověkem. Všechny druhy žijí na zemi a jsou býložravé.
Přestože se druhy z tohoto řádu nápadně podobají hlodavcům, a také do dvacátého století byli řazeni jako nadčeleď tohoto řádu, nejsou s nimi příbuzní a v současnosti jsou klasifikováni odděleně. V nedávné době totiž bylo zjištěno, že podobnost zajíců a hlodavců je důsledek konvergentní evoluce. Existuje teorie, že se zajíci vyvinuli z předchůdců kopytníků.
Zajíci připomínají velké hlodavce se zakrnělým nebo velmi krátkým ocasem. Podobně jako hlodavci mají dobře vyvinuté hypselodontní řezáky, které rostou po celý život jedince. Řezáky jsou ale pokryté sklovinou po celém povrchu zubu, na rozdíl od hlodavců, kteří mají sklovinu pouze na předním povrchu řezáku. Druhý pár řezáků se skrývá za prvními zuby, čímž se také odlišují od hlodavců.
Kromě utváření dentice mají zajíci společný ještě jednu věc – jejich šourek je umístěný před penisem. Takové uspořádání se vyskytuje pouze u zajíců a vačnatců.
Jsou znamí také tím, že požírají svou (i cizí) kašovitou stolici pro dokonalé využití energie.
Zajíci mají velkou rozmnožovací schopnost a v prostředí bez přirozených nepřátel se rychle stanou invazním druhem.
| Třída Savci |
|---|
| Podtřída Vejcorodí: řád Ptakořitní |
| Podtřída Živorodí: |
|
Nadřád Placentálové: řády: Chudozubí | Letuchy | Tany | Primáti | Hlodavci | Zajícovci | Hmyzožravci | Letouni | Luskouni | Šelmy | Lichokopytníci | Sudokopytníci | Kytovci | Afrosoricida | Bércouni | Hrabáči | Damani | Chobotnatci | Sirény |
|
Nadřád Vačnatci: řády: Vačice | Vačíci | Kolokolové | Kunovci | Bandikuti | Vakokrti | Dvojitozubci |
