Zakázané město
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zakázané město (čínsky: 故宫, pinyin:Gu Gong, český přepis: Ku Kung) je komplex budov vybudovaných v Pekingu v nitru Vnitřního města během vlády dynastie Ming. Město je obehnáno zdí a palácovým příkopem. Zdi jsou zdobeny věžemi zakrytými několikapatrovými střechami se žlutými taškami.
Všechny budovy komplexu jsou umístěny na severo-jižní ose areálu, který měří 960 metrů na délku a 760 na šířku. Na severu komplex otevírá Polední brána navazující na Vysokou bránu. Za branou Nejvyšší harmonie následuje přibližně uprostřed komplexu skupina ceremoniálních budov – síň Nejvyšší harmonie postavená v roce 1627; síň Dokonalé harmonie, ve které se císař připravoval na ceremonie, a síň Střežení harmonie. V nejokázalejší síni Nejvyšší harmonie se konaly korunovační obřady, oslavy narozenin císaře a novoroční oslavy.
Vedle obřadní části se oddělená zdí a branou Nebeské čistoty nachází soukromá císařská část, skládající se rovněž ze tří budov: paláce Nebeské čistoty, rezidenčního paláce Pozemského klidu a mezi nimi umístěné síně Velkého spojení. Filosofie umístění harmonicky zrcadlí a propojuje mužský a ženský prvek.
Celkem bylo na území Zakázaného města vystavěno kolem 800 budov a spolu s rozlehlými zahradami tvoří uzavřený celek. Císařský palác byl v roce 1987 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.
Z jihu Zakázané město uzavírá brána Nebeského klidu.
Většina budov postavených v období dynastie Ming byla zničena a v období dynastie Čching byla znovu vybudována. Do roku 1911 bylo Zakázané město nedostupné. Teprve po pádu dynastie bylo zpřístupněno obyčejným lidem.
[editovat] Externí odkazy
