Zinek (minerál)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zinek | |
---|---|
Obrázek bohužel není k dispozici | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | Zn |
Identifikace | |
Barva | Šedobílý až šedý |
Vzhled krystalu | lupínky |
Soustava | klencová |
Tvrdost | 2 |
Lesk | kovový |
Štěpnost | dokonalá bazální |
Index lomu | |
Vryp | šedý |
Hustota | 6,7-7,2 g/cm³ |
Rozpustnost |
Zinek ((hist.) Zn, klencový minerál) je chemický prvek, který se vyskytuje také v čisté formě jako minerál. V přírodě se vyskytuje jen vzácně s řadou dalších vzácných prvků. Tvoří lupínky nebo drobné hroznovité, ledvinité a kuličkovité agregáty. Velmi vzácné krystalky jsou značně podobné krychli. Údajně měl být nalezen ve valouncích až jako pěst velkých.
Obsah |
[editovat] Vznik
[editovat] Vlastnosti
- Chemické -
- Optické - Šedobílý až šedý, vryp má šedý, lesk kovový.
[editovat] Získávání
[editovat] Využití
[editovat] Naleziště
Nepochybné jsou některé jeho výskyty z oxidačních pásem rudních ložisek, kde je produktem vzniklým redukcí neutrálních nebo slabě kyselých roztoků působením organických sloučenin, znám také z čedičů či jako exhalační produkt vulkánů. Uváděn např. z Nového Zélandu, Arménie (alverdský masiv a šamšadinský masiv), v Rusku např. z Kamčatky (vulkán Bezymjanyj), z čedičů u Brunsviku v Novém Jižním Walesu (Austrálie) a jinde.