Účetnictví
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Účetnictví je nástroj pro sledování a zobrazení stavů, toků a výsledků podnikatelské činnosti v peněžních jednotkách. Je uspořádaným systémem evidence s určitými, vesměs obecně platnými normami a definovanými pravidly.
Zákon o účetnictví definuje účetnictví nově jako soustavu účetních záznamů, přitom může být použito technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení.
Účetním záznamem se rozumí účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva. Jako účetní záznamy může účetní jednotka použít také mzdové listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývajícící ze zvláštních předpisů.
[editovat] Rozdělení účetnictví
Účetnictví je možné dělit podle různých kritérií. Nejčastěji se setkáme s členěním účetnictví podle uživatelů účetních výkazů. Z tohoto hlediska rozlišujeme:
- Finanční účetnictví, které je určené externím uživatelům.
- Manažerské účetnictví, které je určeno interním uživatelům.
- Nákladové účetnictví
- Daňové účetnictví, které je určeno pro potřeby stanovení daně.
Právní úprava České republiky rozlišuje
- účetnictví, které nahradilo dříve používané tzv. podvojné účetnictví,
- vnitropodnikové účetnictví a
- daňovou evidenci, která nahradila dříve používané tzv. jednoduché účetnictví.
Daňovou evidenci přitom nelze považovat za „skutečné“ účetnictví, neboť nesplňuje nároky všeobecně kladené na účetnictví (například podvojný zápis). Pro vedení pouze daňové evidence je nutné splnit zákonem dané podmínky. Vnitropodnikové účetnictví je plně v pravomoci účetní jednotky.
