Wikipedie:Často kladené otázky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zde najdete často kladené otázky (tzv. FAQ) a odpovědi na ně.
[editovat] Odkud pochází slovo Wikipedie?
Ze slov wiki a encyklopedie. Wiki je koncepce tvorby internetových stránek a ukládání znalostí, kterou vytvořil Ward Cunningham. První wiki se označovala buď WikiWikiWeb, nebo jen wiki, což se přeneslo na všechny systémy založené na stejných principech. Název pochází z havajštiny, přesněji ze slova wikiwiki, což znamená rychle.
[editovat] Proč nestačí „papírové“ encyklopedie, kterých existuje celá řada?
Wikipedie v mnoha jiných jazycích už prokázaly, že jsou užitečným a používáným zdrojem. Anglická wikipedie je dokonce nejpoužívanějším referenčním zdrojem na Internetu. Proč by čeština měla být výjimkou?
Online encyklopedie může pohodlně uvádět odkazy na jiné stránky, přinášející další informace (i jinojazyčné), což u tištěných encyklopedií nelze.
Hledání v online encyklopedii je rychlejší a pohodlnější.
Wiki encyklopedie může přinášet nejčerstvější informace, např. o mladých zpěvácích, hercích, nových objevech, které se do tištěných encyklopedií hned tak nedostanou, ačkoliv by si to zasloužily. Je spousta věcí, které lidé hledají na Internetu, protože v encyklopediích je hledali marně.
Můžete ve Wikipedii umístit informace, které byste stejně chtěli zveřejnit na webu, ale na vašich vlastních stránkách by se obtížněji udržovaly nebo nezískaly tolik pozornosti. Můžete použít i vzájemné odkazy. Na Wikipedii také můžete s dalšími lidmi snadno spolupracovat a informace tak lze většinou udržovat aktuálnější.
Ve Wikipedii lze vytvářet mezi hesly nové souvislosti. Například vytvoříte stránku seznam vládnoucích žen a umístíte na ni odkazy na všechny královny atp., o kterých se objeví v encyklopedii zmínka. Ty mohou přitom figurovat i v dalších článcích podle své národnosti, profese apod.
[editovat] Jaká je jistota, že podávané informace jsou pravdivé?
Na první pohled se zdá, že není možné věřit encyklopedii, do které přispívají lidé nejrůznější úrovně. Mohou uvádět nesmysly a nesmějí porušovat autorské právo jiných encyklopedií. Jenže výhoda Wikipedie je v množství přispěvatelů. Formulace článku musejí být Vaše, avšak podávané informace nesmějí být v rozporu s těmi v encyklopediích. Pokud zjistíte nějaký nesmysl či pravopisnou chybu, můžete vstoupit do stránky a chybu opravit.
Pokud někdo „opraví“ správnou informaci a nahradí ji nesmyslem, původní stránka zůstává archivována a po vyjasnění, kdo má pravdu, může být původní článek vrácen. V zásadě by každý editor měl informace pouze doplňovat, nikoliv měnit. Všechny změny jsou zaznamenávány na stránce poslední změny, takže všichni editoři mohou svou práci navzájem sledovat a při nesouhlasu věc prodiskutovat.
[editovat] Mám v odkazech používat diakritiku?
Ano, jinak by odkazy nebyly správně česky. URL pak sice nevypadají zrovna hezky, ale na druhou stranu je třeba, aby se odkazy psaly všechny stejně, protože odkaz seznam vládnoucích žen by samozřejmě odkazoval na jinou stránku než odkaz [[seznam vladnoucich zen]]. Jiným příkladem je štěp versus step, nebo cech versus Čech. Pro českou Wikipedii je tak samozřejmé, že používáme v odkazech českou diakritiku.
[editovat] Jde vkládat obrázky?
Podívejte se na Nápověda:Obrázky. Také si můžete přečíst podrobný anglický popis syntaxe. (Místo klíčového slova image se v češtině dává slovo soubor.)
[editovat] Proč jsou v hlášeních chyby nebo jsou anglicky?
- Viz též Wikipedie:Chyby.
I překladatel je jen člověk. Český překlad trpí spoustou chyb a i Wikipedie má systémové chyby. Autoři programu MediaWiki, na kterém Wikipedie běží, navíc s rozvojem programu neustále nová hlášení přidávají. Pokud je něco špatně přeloženo či není přeloženo vůbec, oznamte to prosím na diskusní stránce k hlášením. Pokud se jedná o systémovou chybu, oznamte ji na Wikipedie:Pod lípou (technika).
[editovat] Proč mi Wikipedie často nefunguje?
Jednou z největších momentálních slabin Wikipedie je hardware, na kterém běží. Je pořízen z darů a na takovou zátěž nestačí. V případě problémů se zobrazí hlášení „Omlouváme se. Wiki má technické obtíže a nemůže se připojit k databázovému serveru.“ Jestliže Wikipedie ani nemá přístup k šablonám, zobrazí se původní „Nebylo možné se připojit k databázi $1“, případně jiné chybové hlášení. V případě přetrvávajících obtíží si můžete ověřit momentální stav Wikipedie.
[editovat] Proč je vhodné ukládat změny v textu jen jednou za editaci?
Stručná odpověď: Je to tak všeobecně ohleduplnější a efektivnější.
Delší odpověď: Opakované ukládání drobných změn zbytečně a bezobsažně zaplňuje seznam Poslední změny a historii článku; navíc také zatěžuje databázi Wikipedie.
Dlouhá odpověď: Používejte více tlačítko Náhled a Uložit změny jen jednou, na konci editace. Je to užitečné pro vás: pomůže to zmenšit počet případů, kdy objevíte chyby, až když je pozdě, a pak se musíte trapně vracet opravovat dokončený text. A především je to užitečné pro komunitu: je nepříjemné a nešikovné, když je seznam posledních změn zaplácaný pěti opakováními téhož hesla několik minut od sebe, přičemž jednotlivé verze se liší jen o pár slov nebo postupně přidávané odstavce. Kdo se chce podívat, co se dělo posledních pár dní, musí pak klikat na zvýšený počet změn, skrollovat dlouhým seznamem, jednoduché změny v té nepřehledné mase snadno zapadnou atd. Jedna editace jedním člověkem by měla přidat jednu novou verzi, definitivní. Pokud se bojíte, že o svůj text přijdete (i když pak si ho můžete připravit offline; a používání náhledu tohle také řeší - rozpracovaná verze zůstává v cachi a můžete se k ní vracet tlačítkem Zpět browseru), alespoň jako absolutní minimum u opakovaných editací zatrhněte Tato změna je malá editace, aby se daly z přehledu takto odfiltrovat.
Vizte také {{náhled}}.
[editovat] Jak postupovat při zásazích proti vandalům?
- Vizte také Wikipedie:Vandalismus.
Pokud někdo smaže z článku užitečný obsah, nahradí ho nesmysly atp., napravit to může kdokoli, kdo si toho povšimne: Klikněte na Historie, zvolte poslední nepoškozenou verzi před vandalovým zásahem, klikněte na Editovat stránku (zobrazí se editační okno s varováním, že jde o starou verzi) a uložte ji. Do pole Shrnutí editace zapište např. „vrácení vandalismu/změny/atd“ (lze použít i anglickou zkratku rv - od revert), případně se jmény/IP vandala a autora předchozí verze, k níž se navracíte.
Správci mají možnost provést to jedním klikem „vrácení zpět“ z přehledu Příspěvky wikipedisty (viz meta:MediaWiki User's Guide: Reverting a page to an earlier version); shrnutí je pak vyplněno automaticky. Správci mohou rovněž blokovat přispívání z anonymních IP adres a přihlášených uživatelů.
[editovat] Na čem a kde běží server Wikipedie, jaké jsou statistiky návštěvnosti?
Podívejte se na meta:Wikimedia servers.
[editovat] Na stránkách, kde se zobrazuje databáze po částech, nelze zobrazit více než 1000 položek
Stránka zřejmě obsahuje informaci, že „následující informace jsou z cache a nemusí být plně aktuální“. V cache se vždy uchovává pouze prvních 1000 záznamů.
[editovat] Proč má česká Wikipedie subdoménu cs. a ne cz.?
Stručná odpověď: CS je zkratka pro jazyk (čeština), zatímco CZ je zkratka pro stát (Česká republika).
Delší odpověď: Kódem České republiky podle ISO 3166-1 je skutečně CZ (takže národní doména nejvyššího řádu pro Českou republiku je .cz). Jazykové verze Wikipedie se ovšem neoznačují podle států, ale podle jazyků. Je to jediné použitelné hledisko, jinak by těžko mohla existovat například mutace v umělém jazyce esperanto a nebylo by jasné, zda anglickou verzi označovat podle Spojeného království, USA či Austrálie. Podle standardu ISO 639-1 je kód pro češtinu CS. Nemá to víceméně nic společného s tím, že Československo mělo kdysi kód země CS, jde o zkrácenou verzi třípísmenného označení češtiny CES podle ISO 639-2 (alternativní označení je CZE).
