Angličtina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Angličtina je západogermánský jazyk, původem z Anglie. Je třetí nejrozšířenější mateřský jazyk na světě.
Obsah |
[editovat] Rozšíření
Dnes se anglicky mluví v mnoha zemích světa. Jako mateřština figuruje mimo jiné v těchto zemích:
Je však používána v mnoha zemích jako jeden z úředních jazyků (Indie, Kanada, Jižní Afrika).
Používá se však i mezi lidmi z různých zemí, kteří si navzájem nerozumí, ale používají ji jako mezinárodní dorozumívací prostředek.
Kvůli rozšíření v zemích, kde není mateřským jazykem, se vyvinulo mnoho mutací angličtiny mícháním s jazykem dané země. Tyto dialekty se nazývají jmény, které vznikly jako slovní hříčky nejčastějších chyb ve výslovnosti:
- Engrish v Japonsku, neboť Japonci velmi špatně vyslovují hlásku L a vyslovují namísto ní R
- Franglais pro spojení francouzštiny a francouzského slova Anglais (angličtina)
- Spanglish pro latinskoamerické přistěhovalce ze slov Spanish English (španělská angličtina)
- Swenglish (Swedish English) pro švédštinu
Neobratná angličtina v podání Čechů, kteří do ní zavlékají českou větnou stavbu a další čechismy, bývá někdy označována jako Czenglish.
[editovat] Historie
Vyvinula se z anglo-saského předka, když germánští dobyvatelé začali převažovat nad Kelty. Nejznámější dílo psané ve staroangličtině je Beowulf, moderní angličtina vzkvétala v dobách, kdy psal svá díla William Shakespeare.
[editovat] Abeceda a výslovnost
Angličtina se píše latinkou. S výjimkou některých cizích slov se obejde bez diakritických znamének. Díky dominantnímu postavení angličtiny ve světě (a též díky výpočetní technice, která zpočátku podporovala především angličtinu) se anglická abeceda stává de-facto standardem pro „základní latinku“ - přestože ne všechna její písmena byla původně obsažena v latině. Anglická abeceda obsahuje písmena v následujícím pořadí:
| velké: | A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| malé: | a | b | c | d | e | f | g | h | i | j | k | l | m | n |
| výslovnost: | a/e/ei | b | k/č/s | d | e/i | f | g/dž | h | i/ai | dž | k | l | m | n |
| velké: | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| malé: | o | p | q | r | s | t | u | v | w | x | y | z |
| výslovnost: | o/ou/u | p | k/kv | r | s/š/z/ž | t/θ/ð | ju/a | v | u/v | x/z | i/ai/j | z |
- Angličtina používá nepravidelný pravopis, z nějž jde hrubě odhadnout, jak se to které slovo vyslovuje. Problematická je zejména výslovnost cizích slov, především převzatých z francouzštiny. Většinu slov lze správně vyslovit při znalosti systému otevřených (např. ba, babe) a zavřených slabik (např. bab, babbeh):
- a: otevřená – ei; zavřená – æ
- e: otevřená – í; zavřená – e
- i: otevřená – ai; zavřená – i
- o: otevřená – ou; zavřená – o
- u: otevřená – ju; zavřená – a
- Z hlásek, které angličtina obsahuje navíc oproti češtině, stojí za zmínku zejména dentální frikativy (znělá a neznělá; obě se zapisují spřežkou th). Znělá se přepisuje IPA značkou ð, neznělá θ. Jejich výslovnost je pro Čechy dosti obtížná.
- CH se v původem anglických slovech čte Č.
- SH se čte Š.
[editovat] Gramatika
- Podrobnější informace naleznete v článku Anglická gramatikanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
- Angličtina je analytický jazyk, ve kterém se nedochovalo téměř žádné skloňování (s výjimkou „pádů“ u osobních zájmen, např he (on) vs. him (jemu, jeho)), zato má poměrně pevná pravidla pro slovosled. Jde o tzv. SVO jazyk, tedy jazyk, kde ve větě leží nejdříve podmět (subjekt), pak sloveso (verbum) a nakonec předmět (objekt).
- Podstatná jména a slovesa rozlišují jednotné a množné číslo (u jmen se množné číslo tvoří téměř výhradně příponou -s).
- Přídavná jména a příslovce se stupňují, některá analyticky (složenými tvary more (více) + stupňované slovo), jiná i synteticky (koncovkami -er, -est).
- U sloves je bohatší systém časů než v češtině, např. tzv. průběhové časy nebo čas předpřítomný.
- Jako u jiných germánských jazyků (a na rozdíl od většiny slovanských jazyků) angličtina rozlišuje určitý (the) a neurčitý (a, an) člen.
[editovat] Slovní zásoba
Většina anglických slov má latinský původ, angličtina je přejala buď přímo z latiny, nebo zprostředkovaně přes francouzštinu. Další výpůjčky jsou z jazyků celého světa, což odpovídá celosvětovému rozšíření angličtiny.
[editovat] Vzorový text
[editovat] Všeobecná deklarace lidských práv
|
anglicky |
All human beings are born free and equal in dignity and rights. They are endowed with reason and conscience and should act towards one another in a spirit of brotherhood. |
|
česky |
Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
- Articles on learning English
- Cambridge Dictionary
- Oxford English Dictionary
- Sbírka anglických slovníků
- Gramatika anglických časů vysvětlená animacemi
- Re-Romanization of English
| Germánské jazyky |
|---|
| Západogermánské: |
| Hornoněmecké: němčina | středoněmčina (západní (lucemburština | pensylvánská němčina) | východní) | hornoněmčina (alemánština (švábština | bodamská alemánština | alsaština | alemán coloniero | švýcarská němčina) | rakousko-bavorština | severohornoněmčina | jidiš) | vilamovština |
| Dolnoněmecko-dolnofrancké: dolnofrancké (nizozemština | afrikánština) | dolnoněmčina |
| Anglofríské: anglické (angličtina | skotština | yolština) | fríské (západofríština | východofríština | severofríština) |
| Severogermánské: východní (švédština | dánština | starogotlandština) | západní (norština | islandština | nornština | faerština) |
| Východogermánské: burgundština | gótština | krymská gótština | vandalština |
