Československá národní demokracie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Československá národní demokracie byla prvorepubliková konzervativně-nacionální strana.

[editovat] Historie strany

V únoru roku 1918 došlo ke sloučení mladočeské strany se Stranou státoprávně pokrokovou, Stranou pokrokovou a Stranou moravskou lidovou pokrokovou ve stranu nesoucí název Česká státoprávní demokracie (později byla přejmenována právě na Národní demokracii). V březnu pak k této nové straně přistupují i staročeši.

Strana se profilovala někdy až extrémně pravicově (antisemitismus, vyhraněný antikomunismus) - reprezentuje hlavně zájmy městských kapitalistů. Strana organizovala i vlastní odborovou organizaci Národní sdružení. V počátcích strany prosazovala myšlenku českého království, nakonec však od tohoto cíle ustoupila.

14. listopadu roku 1918 byl Kramář zvolen ministerským předsedou Československa. 8. července ovšem odstoupil v důsledku komunálních voleb (první samostatné československé volby), které byly považovány za jakousi volbu dosavadní vlády. Ty vyhrála Sociální demokracie s 30 %, kdežto Národní demokraté skončili až pátí s méně než 9 %. Premiérem byl pověřen sociální demokrat Vlastimil Tusar, který složil rudo-zelenou koalici bez národních demokratů.

V prvních parlamentních volbách Národní demokracie propadla se ziskem 6 % a 19 mandátů. Opět byla ustanovena vláda bez ČND. 7. října 1922 je ustanovena vláda Všenárodní koalice s účastí národních demokratů. V listopadu téhož roku se někteří Národní demokraté podíleli na založení fašistické organizace Národní hnutí.

16. září 1925 byla založena Národní strana práce, která vznikla odštěpením opozičního prohradního (zejména moravského) křídla od národní demokracie. Národní strana práce však záhy propadla ve volbách a sloučila se s národními socialisty. 15. listopadu 1925 se konali druhé parlamentní volby ve kterých ČND získala rovných 5 % a 14 mandátů. Pokračoval mírný pokles hlasů pro Národní demokracii. 27. října 1929 se konali třetí parlamentní volby. V těch obdržela ČND 4,9 % a 15 mandátů. Následně se podílela na tzv. široké vládě

V roce 1934 národní demokracie uzavřela dohodu s Národní ligou a Národní frontou a vytváří s nimi Národní sjednocení, politické seskupení v radikálně pravicovými názory. Naděje na úspěch velké pravicové strany však nevyšly. Národní sjednocení obdrželo 5,6 % a 17 mandátů.