Šiauliai
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šiauliai je čtvrté největší město Litvy, ve kterém žije přibližně 150 000 obyvatel. Město je spíše administrativním, kulturním a obchodním centem oblasti, žádné z průmyslových odvětví v něm není výrazněji zastoupeno.
Šiauliai se nachází ve východní části Žemaitské vysočiny. Město bylo založeno v 13. století v místě bitvy u Saulė, v níž v roce 1236 porazila litevská vojska livonské rytíře. V 16. až 18. století bylo město hlavním centem okolní zemědělské oblasti. Za svoji existenci bylo několikrát výrazně poničeno. V letech 1661, 1692, 1701 jej poničili Švédové, v první polovině 19. století francouzská armáda, v druhé polovině 19. století město vyhořelo, za první světové války bylo ze zemí srovnáno 65% městských budov, za druhé světové války dokonce 80% budov. Středověká část města se vůbec nedochovala, jedinou památkou staršího data stavby je Katedrála svatého Petra a Pavla z počátku 17. století.
Ve městě se nachází řada muzeí (Muzeum Aušra, Muzeum jízdních kol, Muzeum literatury, Železniční muzeum, Fotografické muzeum, Požárnické muzeum, Muzeum rádia a televize, Muzeum rozvodů vody…) z nichž se většina nachází spolu s řadou restaurací, kaváren a obchodů na nejznámější ulici města, Vilniuské ulici (Vilniaus gatvė). V roce 1975 byla v části této ulici otevřena první pěší zóna v Sovětském svazu. V roce 1986 bylo ve městě vybudováno náměstí Slunečních hodin. Další památkou ve městě je Vrch povstalců, kde jsou pohřebeni povstalci z roku 1863 a němečtí vojáci padlí v obou dvou světových válkách. Asi deset kilometrů severně od města se nachází známá Hora křížů.
V Šiauliai je autobusové nádraží, které zajišťuje spojení s okolními i vzdálenými obcemi, a nepříliš vytížené železniční nádraží.
