Šimon Lomnický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šimon Lomnický z Budče, též žebrák, Lomnicius, Chodeček a Janů (1552 Lomnice nad Lužnicí – asi 1622 Praha) byl český spisovatel.

Pocházel z chudých poměrů, školu vystudoval díky Vilémovi z Rožmberka, který mu později zajistil místo učitele. Později pro svého ochránce pracoval přímo jako písař a správce pivovaru v Třeboni a Lomnici nad Lužnicí.

Kolem roku 1585 zdědil zájezdní hostinec, který pod jeho vedením velmi dobře prosperoval. V této době pravděpodobně půjčoval peníze na lichvářský úrok (lichva byla od 4 %). Roku 1594 byl povýšen do šlechtického stavu.

Roku 1619 Lomnický přišel o majetek – nejprve vyhořel a poté jeho vesnice, ve které byl rychtářem, byla zničena císařskými vojsky. Odešel pak s druhou manželkou (první zemřela kolem roku 1600) do Prahy, kde přestoupil k evangelické církvi. Po bitvě na Bílé hoře se vrátil ke katolické církvi. Proto tuto dvojí konverzi a některé další nepodložené skutky (žádost o zkonfiskovaný dům – pravděpodobně to však není pravda), údajně v Praze žebral (to asi pravda je), je v literatuře často označován jako amorální (pravděpodobně to není pravda).

[editovat] Dílo

Písně nové na evangelia svatá nedělní přes celý rok
Kancionál aneb Písně nové historické na dni sváteční přes celý rok
Krátké naučení mladému hospodáři

Vydal cyklus podobných próz, zabývající se sedmi smrtelnými hříchy. Tyto knihy mají výchovný charakter, zabývají se jejich morálním dopadem:

Knížka o sedmi hrozných ďábelských řetězích – návod, jak se ubránit Antikristovi.
Postní zvyk – rady, jak dodržovat postní předpisy, dále upozorňuje na tresty pro ty, kdo je nedodržují.
Traktát o tanci – domnívá se, že tanec patří mezi smrtelné hříchy.
Utrhačů jazyk
Vejklad prostý na nejsvětější modlitbu Otčenáš
Tobolka zlatá – kritizuje lakomství a lichvu
Pejcha života – kritizuje pýchu.
Kupidova střela – nejznámější a nejlepší dílo z celého cyklu. Je to kompilace děl jiných autorů.
Dětinský řápek