Akron

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

USS Akron
Na boku jsou vidět pruhy chladičů výfukových plynů

ZRS-4 Akron byla obří ztužená vzducholoď amerického námořnictva, plánovaná jako průzkumný stroj s parazitními letouny na palubě.

Obsah

1 Stavba
2 Katastrofa
3 Literatura
4 Externí odkazy

[editovat] Stavba

Vzducholoď postavilo konsorcium Goodyear-Zeppelin, které vyhrálo veřejnou soutěž. Konkurz byl uzavřen 16. května 1927. Poté, co jedna z firem podala nabídku postavit vzducholoď podstatně levněji, byl konkurz zopakován 28. července 1928. Výsledek byl ale tentýž, ukázalo se, že firma blufovala s projektem částečně ukradeným další firmě. 6. října 1928 pak byla podána oficiální objednávka v ceně 5 375 000 dolarů.

Akron byla vzducholoď o objemu 184 000 m³, plněná heliem, poháněná 8 motory Maybach VL-II po 420 kW (560 HP). Ty byly uvnitř trupu (díky heliové náplni nehrozil požár) a vrtule o průměru 5 m byly poháněny náhony. Vrtule umožňovaly reverzaci i natáčení směrem vzhůru a dolů. Maximální plánovaná rychlost byla 128 km/h (po výměně vrtulí se tomuto plánu téměř přiblížila). Dostup byl jen 1500 m, což odpovídalo nasazení nad oceánem.

Ve spodní části byl hangár pro 5 dvojplošníků Curtiss F9C Sparrowhawk a speciální hrazda pro jejich start a přistání.

Protože byla vzducholoď plněna drahým heliem, byla vybavena rozměrnými chladiči pro kondenzaci vody z výfukových plynů. Tato voda má hmotnost přibližně stejnou jako spálený benzín, a tak se omezuje nutnost upouštět při přistání drahocenný plyn.

Stavbu zahájil admirál William A. Moffet 7. listopadu 1929, slavnostně ji pokřtil prezident Herbert Clark Hoover 8. srpna 1931 a poprvé se vznesla 25. září 1931. Po úvodních problémech (nevyhovující vrtule, spousta drobných technických problémů) začala se střídavou úspěšností plnit své další úkoly.

[editovat] Katastrofa

Dne 3. dubna 1933 vzducholoď odstartovala ke cvičnému letu. Došlo ke špatnému odhadu hrozící bouře a při pokusu o únik nad mořem se vzducholoď dostala do bouřky. Stoupavé a klesavé proudy nejprve utrhly lodi kormidlo a strhly ji nakonec na hladinu a ta se relativně rychle potopila. Nedaleká německá loď Phoebus zachránila z posádky 76 mužů pouhé 4 trosečníky, z nichž jeden zanedlouho zemřel. Na palubě zahynul i velitel námořní vzduchoplavby admirál Moffet. Při záchraných pracech se zřítila ještě malá vzducholoď J-3 a zemřeli další dva lidé.

Vyšetřovací komise objevila řadu chyb (posádka například neměla dostatečný počet záchranných vest a gumových člunů) a posloupnost nešťastných okolností. Část viny zřejmě nesl kapitán vzducholodi, který ovšem při nehodě také zahynul.

Její sesterská loď USS Macon (ZRS-5) poprvé vzlétla pár týdnů po katastrově Akronu.

[editovat] Literatura

NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla. Sv. 2, Vojenská letadla mezi dvěma světovými válkami. 4. vyd. Praha : Naše vojsko, 1990. 237 s., obr., tb., schémata, [64] s. fot. ISBN 80-206-0116-3.
ARCHBOLD, Rick. Hindenburg : historie v obrazech : nezapomenutelná éra velkých vzducholodí. Z angl. orig. Hindenburg: an illustrated history přel. Josef Hanzlík; ilustroval Ken Marschall. Praha : Columbus, 1997. 229 s., il. a portréty (některé barev.). ISBN 80-85928-15-9.
TŮMA, Jan. Katastrofy techniky děsící 20. století. Praha : Academia, 2000. 302 s., 32 s. obr. příl. : il. (některé barev.). ISBN 80-200-0387-8.