Alžběta Durynská
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatá Alžběta Durynská (1207 – 17. listopadu 1231 Marburg) byla dcerou uherského krále Ondřeje II. a jeho manželky Gertrudy Meranské. Po svém ovdovění v mladém věku rozdělila svůj majetek mezi chudé, zakládala špitály a stala se symbolem křesťanské charity.
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| bratranec | |
| sestřenice | |
Narodila se v Uhrách nebo Bratislavě. Již ve svých 4 letech byla zasnoubena s pozdějším durynským landkrabětem Ludvíkem IV. a předána k výchově na dvůr v Durynsku. Svatba se uskutečnila, když jí bylo 14 let. Ze šťastného manželství se narodily 3 děti, ale poslední, narozené r. 1227 již svého otce nepoznalo, neboť tento zahynul při křížové výpravě. Když Ludvík zemřel, neměla Alžběta nikde oporu. Ludvíkův mladší bratr převzal moc v Durynsku a po sporech o naložení s Alžbětiným věnem opustila dvůr ve Wartburgu.
Z vyrovnání, které ji bylo vyplaceno, postavila nemocnici pojmenovanou po jejím velkém vzoru, svatém Františku. V roce 1228 vstoupila jako terciářka do františkánského řádu a složila sliby. Definitivně se zřekla světského života, chtěla svým životem ukázat chudobu jako nejvyšší ctnost. Jejím přáním bylo nést kříž jako Kristus. Až do své smrti se věnovala nemocným.
Římskokatolickou církví byla svatořečena v roce 1235.
