Alfred Charles Kinsey

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dr. Alfred Charles Kinsey (* 23. června 1894, † 25. srpna 1956) byl profesorem entomologie a zoologie, promoval též z psychologie. Značnou část života věnoval výzkumu žlabatek. Později se proslavil svou průkopnickou činností na poli sexuologie a sociologie. Roku 1947 založil Ústav pro výzkum pohlaví a reprodukce (Institute for Research in Sex, Gender and Reproduction) na Indiana University Bloomington, později přejmenovaný na Kinsey Institut (Kinsey Institute for Research in Sex, Gender and Reproduction). Byl hlavním spoluautorem historicky významných Kinseyových zpráv (Kinsey reports), t. j. studie Sexuální chování muže (1948) i následující méně známé publikace Sexuální chování ženy (1953). Kinseyho práce zásadně ovlivnily sexuální revoluci šedesátých let dvacátého století, zejména v USA. Údaj Kinsey Reportu o 4 % mužů s trvale homosexuálním chováním, třebaže byl od té doby mnohokrát oponován a korigován, se stal a dodnes zůstal jedním ze základních symbolů homosexuální menšiny a homosexuálního hnutí. Kinsey byl také významným aktivistou právě vznikajícího skautského hnutí a měl značné hudební nadání.

V roce 2004 byl v USA natočen film Kinsey, jehož obsahem je stylizovaný popis Kinseyho života a působení. Film vyvolal novou vlnu zájmu o Alfreda Kinseyho a výrazně zvýšil obecné povědomí o něm.

Obsah 1 Dětství a mládí 2 Školní studia 3 Manželství a rodina 4 Sexuální život Kinseyho 5 Osobní názory 6 Vědecká dráha 6.1 Entomologie 6.2 Učebnice biologie 6.3 Lidské sexuální chování a „Kinseyho zprávy“ 6.4 Významné publikace 7 Úmrtí 8 Kinsey v umění a médiích 9 Reference 10 Podívejte se také na 11 Externí odkazy

[editovat] Dětství a mládí

Alfred Kinsey se narodil 23. června 1894 ve městě Hoboken (stát New Jersey, USA) jako nejstarší ze tří dětí v nepříliš zámožné rodině. Otec Alfred Seguine Kinsey byl profesorem na Stevens Institute of Technology. Matka Sarah Ann Charles vyšší formální vzdělání neměla. Oba rodiče byli extrémně konzervativními křesťany. Otec byl jedním z nejaktivnějších členů místní metodistické církve. Alfred byl vychováván v duchu přísné zbožnosti, tabuizace sexuálního povědomí, v mimořádně restriktivních postojích vůči vztahům k dívkám, masturbaci i čemukoliv sexuálnímu. Později se distancoval od metodistického náboženství a stal se z náboženského hlediska agnostikem.

Kinsey v dětství trpěl různými nemocemi, například křivicí (rachitidou) a revmatickými a tyfovými horečkami. Finanční situace rodiny neumožňovala optimální léčbu. Mírné zkřivení zad, trvalý následek křivice, jej v roce 1917 uchránilo před odvedením do První světové války.

Zamlada Kinsey našel zálibu v přírodě, tábornictví a práci s chlapeckou mládeží. Činnost v křesťanské mládežnické organizaci YMCA jej zaujala natolik, že původně zamýšlel se jí po dokončení svých studií věnovat profesionálně. Tento zájem se později odrazil i v jeho studentské práci, v psychologické disertaci o skupinové dynamice chlapců. Zapojil se i do činnosti tehdy vznikající americké skautské organizace Boy Scouts of America (BSA). Rodiče jej v těchto aktivitách silně podporovali, protože v té době byl skauting úzce spjat s křesťanskými principy. Kinsey byl natolik aktivní, že nejvyšší skautské hodnosti, Orlího řádu, dosáhl již po dvou letech, zatímco obvykle její získání trvalo pět až šest let.

Intenzivní kontakt s přírodou v raném mládí byl jednou z příčin Kinseyho zájmu o biologii a zvlášť o entomologii (vědu o hmyzu), které věnoval první polovinu své vědecké kariéry. Ačkoliv jeho srdce bylo oslabeno nemocemi v dětství, absolvoval s vědeckým zaujetím celou řadu náročných expedic. Skautská angažovanost byla zřejmě mocným podnětem i pro druhou, proslavenější polovinu jeho vědeckého života.

[editovat] Školní studia

Na střední škole (Columbia High School, Maplewood, New Jersey) byl Kinsey introvertním, ale mimořádně pracovitým studentem. Mimo tábornictví se nevěnoval sportu a zdá se, že během studia střední (high) i vysoké (college) školy neprožil ani žádné hlubší osobní vztahy. Soustředil své úsilí do akademické práce a zpočátku i do hry na klavír. Nějakou dobu si dokonce přál být koncertním pianistou, ale nakonec se rozhodl věnovat život vědě. Schopností plného vědeckého zaujetí si brzy získal uznání. Během studia se zajímal o botaniku i zoologii. Později prohlásil, že jeho středoškolská učitelka biologie Natalie Roeth byla nejdůležitějším vlivem, který ho přiměl k rozhodnutí stát se vědcem.

Po střední škole chtěl Kinsey studovat botaniku. Otec se však rozhodl jej dát na technická studia na Stevens Institute of Technology, kde byl profesorem. Kinsey byl v této škole nešťastný a později poznamenal, že to bylo jedno z nejhorších období jeho života.

Po dvou letech se rozhodl otci vzepřít a prosazoval svůj úmysl studovat biologii na Bowdoin College v Maine. Otec tomuto přání silně odporoval, ale nakonec svolil. Kinseyho vztah s otcem však značně utrpěl. V roce 1914 Kinsey do této školy nastoupil. Výzkumem hmyzu se zabýval pod vedením Mantona Copelanda. Po dvou letech byl přijat do prestižní studentské vědecké společnosti „Fí Beta Kappa“, této pocty se dostává jen přibližně 1 % studentů. Promoval s vyznamenáním, v biologii a psychologii (psychologická disertační práce se zabývala skupinovou dynamikou chlapců).

Ve studiích pokračoval na Harvardově univerzitě. V Bossey Institute, která měla jeden z nejoceňovanějších biologických programů ve Spojených státech, v aplikované biologii působil William Morton Wheeler, významný entomolog. Kinsey pod jeho vedením pracoval převážně samostatně, což oběma vědcům vyhovovalo. Pro doktorskou práci si Kinsey zvolil výzkum žlabatek (Cynipidae). Sběru vzorků se Kinsey věnoval s nadšenou posedlostí. Cestoval a prováděl 26 detailních měření u statisíců žlabatek. Jeho metodika představuje významný přínos entomologii. V roce 1919 Kinsey získal na Harvardově univerzitě titul Sc.D.

V roce 1920 publikoval pod záštitou Amerického muzea přírodní historie (American Museum of Natural History) v New Yorku několik prací o fylogenezi žlabatek.

[editovat] Manželství a rodina

V roce 1921 se Kinsey oženil. Jeho ženou byla Clara Bracken McMillen, které důvěrně říkal „Mac“ (čti anglicky).

Měli čtyři děti. Prvorozený Don zemřel v roce 1927, těsně před svými pátými narozeninami, na cukrovku. Dcera Anne se narodila roku 1924, syn Joan roku 1925 a syn Bruce roku 1928.

[editovat] Sexuální život Kinseyho

Obě Kinseyovy zprávy i jeho soukromý život vyvolaly již od počátku závažné debaty o dopadu na sexuální morálku a polarizovaly americkou společnost. Mnozí příznivci konzervativně-křesťanského pohledu považovali Kinseyho a jeho stoupence za zpustlé libertiny a Kinseyho výzkumy za narušování morálky. Dodnes u většiny z nich Kinseyovo jméno vyvolává odmítavé reakce.

Kinsey byl předmětem pověstí o svých neobvyklých sexuálních praktikách. James H. Jones v životopisné knize Alfred C. Kinsey: A Public/Private Life popisuje Kinseyho jako bisexuálního masochistu. Údajně se účastnil skupinového sexu se svými postgraduálními studenty, manželkou a absolventy. Je také známo, že Kinsey v rámci výzkumu natáčel v podkroví svého domu sexuální akty. Životopisec Jonathan Gathorne-Hardy vysvětlil, že Kinseův dům byl pro takové filmování používán z důvodů utajení, protože by bylo skandální, kdyby se o něm veřejně vědělo. Vyskytly se i názory, že Kinseyovy filmy nebyly ve skutečnosti vědecké, ale pornografické. Jones uvádí, že Kinseyova žena měla sex i s dalšími muži, ale přesto vztah vydržel po celých 35 let manželství. Žádné z těchto pověstí o Kinseyově vlastním sexuálním životě nebyly potvrzeny oficiálním sdělením Kinseyova institutu. Ačkoliv některé z nich, jako například o Kinseyově bisexualitě, byly potvrzeny z nezávislých zdrojů, o jiných tvrzeních byly vedeny spory. [1] [2]

[editovat] Osobní názory

Při vědecké práci Kinsey zaujímal roli nezaujatého pozorovatele. Při svých osvětových přednáškách i v soukromých rozhovorech však vyjadřoval přesvědčení, že společenské normy by měly být ve větším souladu se skutečným chováním lidí. V té době například byl v některých amerických státech trestný orálně-genitální styk. Hlásal toleranci pro různé formy sexuálního chování, od masturbace až po pedofilní kontakty (za určitých okolností). Prý prohlásil: „Jsou pouze tři formy sexuálních abnormalit. Abstinence, celibát a pozdní manželství.” Vyjadřoval se v tom smyslu, že čím více sexu a s více partnery, tím lépe.

[editovat] Vědecká dráha

[editovat] Entomologie

Po složení doktorátu Kinsey nastoupil v roce 1920 jako odborný asistent do zoologického oddělení na Indiana University Bloomington. Jeho žena a kolegové mu říkali Prok (profesor Kinsey). Následujících 16 let pokračoval ve sběru a třídění žlabatek. Zajímal se zejména o evoluční historii tohoto drobného hmyzu, v roce 1930 vydal monografii The Gall Wasp Genus Cynips: A Study in the Origin of Species věnovanou původu druhů žlabatek, a v roce 1935 The Origin of Higher Categories in Cynips, specializovanou na jejich vyšší vývojová stádia.

[editovat] Učebnice biologie

Kinsey vydal v říjnu 1926 středoškolskou učebnici An Introduction to Biology (Úvod do biologie). Kniha se hlásí k myšlence evoluce a sjednocuje na společných principech zoologii a botaniku, které do té doby byly často vnímány jako samostatné, oddělené obory. Revidovaná vydání vyšla i v letech 1933 a 1938.

[editovat] Lidské sexuální chování a „Kinseyho zprávy“

Kinsey je obecně považován za zakladatele sociologické sexuologie, systematického a vědeckého zkoumání lidské sexuality. Nejprve se, po intenzivních diskusích s kolegou Robertem Krocem, kolem roku 1933 začal zajímat o různé formy sexuálních praktik. Pravděpodobně různost způsobů páření žlabatek jej přivedla k údivu nad tím, jak rozmanité jsou sexuální praktiky i mezi lidmi.

V roce 1935 Kinsey příspěl do fakultní diskusní skupiny na Indiana University přednáškou, která byla jeho prvním veřejným vystoupením k tématu. Zaútočil v ní na rozsáhlou obecnou neznalost anatomie i fyziologie sexuality a vyjádřil svoji tezi, že opožděné sňatky (pozdní sexuální zkušenosti) jsou psychicky škodlivé. Od roku 1938 prováděl na půdě univerzity osvětové přednášky o sexualitě. Kinsey obdržel od Rockefellerovy nadace (Rockefeller Foundation) výzkumnou dotaci, která mu umožnila zkoumat lidské sexuální chování prostřednictvím rozhovorů s tisíci respondentů.

V roce 1948 vydal výzkumný kolektiv publikaci Sexuální chování muže (Sexual Behavior in the Human Male), v roce 1953 Sexuální chování ženy (Sexual Behavior in the Human Female). Tyto takzvané Kinseyovy zprávy (Kinsey Reports) se staly bestselery. Články o Kinseyovi se začaly objevovat v prestižních i populárních magazínech a vyvolaly bouřlivé diskuse a polemiky. Prezident Indiana University Herman B. Wells hájil Kinseyovy výzkumy, které se staly testem akademické svobody.

Vlna odporu po vydání druhé Kinseyho zprávy v roce 1953 byla natolik silná, že Rockefellerova nadace ukončila financování projektu. Jeho činnost odsoudil známý kazatel Billy Graham. Kinsey byl vyslýchán před Kongresem, obviněn z obscénnosti, vyšetřován FBI. Byl označen za komunistu, který přišel, aby zničil americkou rodinu. Zbytek života strávil v permanentním stresu a hluboké depresi.

[editovat] Významné publikace

• Nové druhy a synonymnost amerických žlabatek (New Species and Synonymy of American Cynipidae), Bulletin of the American Museum of Natural History, 1920
• Počátky amerických žlabatek (Life Histories of American Cynipidae), Bulletin of the American Museum of Natural History, 1920
• Fylogeneze druhů žlabatek a biologické charakteristiky (Phylogeny of Cynipid Genera and Biological Characteristics), Bulletin of the American Museum of Natural History, 1920
• Úvod do biologie (An Introduction to Biology), 1926
• Žlabatky rodu Cynips: Studie o původu druhů (The Gall Wasp Genus Cynips: A Study in the Origin of Species), 1930
• Nový úvod do biologie (New Introduction to Biology), 1933, revidované vydání 1938
• Původ vyšších kategorií rodu Cynips (The Origin of Higher Categories in Cynips), 1935
• Sexuální chování muže (Sexual Behavior in the Human Male), 1948, reprint 1998
• Sexuální chování ženy (Sexual Behavior in the Human Female), 1953, reprint 1998

V češtině nebyla vydána žádná z Kinseyho publikací.

[editovat] Úmrtí

Kinsey zemřel 25. srpna 1956 ve věku 62 let ve stavu vážné deprese na srdeční selhání a zápal plic.

[editovat] Kinsey v umění a médiích

V roce 2003 měl v Chicagu prémiéru muzikál o životě Kinseyho s názvem Dr. Sex (winning seven Jeff Awards).

Americký spisovatel Thomas Coraghessan Boyle v roce 2004 napsal novelu The Inner Circle (Úzký kruh, v němčině vyšla pod názvem Dr. Sex)

V roce [2004] v USA natočil režisér Bill Condon film Kinsey, jehož obsahem je stylizovaný popis Kinseyho života a působení. Kinseyho hrál Liam Neeson a jeho ženu Laura Linney. Film byl distribuován i v českých kinech.

PBS (Public Broadcasting Service, americká televizní síť) v roce 2005 přinesla filmový dokument, v němž Kinseyho institut seznamuje veřejnost s mnoha z Kinseyových spisů.

[editovat] Reference

• Cornelia Christenson, Kinsey: A Biography, Indiana University Press, 1971
• Wardell Pomeroy, Dr. Kinsey and the Institute for Sex Research, Harper & Row, 1972
• James H. Jones, Alfred C. Kinsey: A Public/Private Life, Norton, 1997
• Jonathan Gathorne-Hardy, Alfred C. Kinsey: Sex the Measure of All Things, London: Chatto & Windus, 1998

[editovat] Podívejte se také na

• Kinseyovy zprávy
• Lidské sexuální chování
• Homosexualita
• Kinsey (film)

[editovat] Externí odkazy

• Kinsey Institute website (+ další odkaz)
• American Experience - Kinsey
• Film Kinsey (2004)
• Muž, který objevil sex (Petr Janík, 2004, podle [3])