Skupinová dynamika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skupinová dynamika je souhrnný název pro procesy, které mají vliv skupinové dění. Je složena z mnoha prvků, které se neustále mění a navzájem ovlivňují. Poprvé s tímto pojmem přišel v roce 1943 Kurt Lewin.

Obsah

1 Prvky skupinové dynamiky
2 Faktory rychlosti vývoje skupiny
3 Zdroje
4 Podívejte se také na

[editovat] Prvky skupinové dynamiky

Cíle a normy

Každá skupina lidí, která je alespoň krátký čas spolu si vytvoří určité cíle, na které chce dosáhnout. Cíle samozřejmě nemusí být jednotné, nicméně shoda alespoň v základních je potřebná ke správné funkci skupiny. Rozdílné cíle členů skupiny témeř nutně znamenají konflikty. Pomoci k dosažení cílů pomáhají skupinové normy, které určují jaké chování je, nebo není ve skupinách vhodné.

Vedení a motivace

Na základě cílů a norem je skupina nějakým způsobem vedena či řízena. Aby členové skupiny měli zájem na dosažení cílů a dodržování norem, je potřebná motivace, která by měla vycházet z jejich individuálních motivů (členství ve skupině). Souvisí se styly řízení.

Interakce a komunikace

Nejvíce „viditelná“ část skupinové dynamiky. Na základě verbální komunikace i neverbální komunikace se mohou výrazně měnit ostatní prvky. Sem patří i způsoby řešení konfliktů.

Struktura skupiny a role jejich členů

Každá skupina je nějak rozdělena, má odlišnou strukturu vedení, jiný počet členů, "vypadá" jinak formálně a jinak neformálně. Může a nemusí mít podskupiny, které se mohou mít odlišné cíle. Každý člen skupiny má současně svou pozici ve skupině (soubor pravomocí a povinností) a také svou roli, ke které inklinuje (koordinátor, inovátor apod.).

Fáze vývoje skupiny

Každá skupina prochází během své existence několika stádii, která mají vliv na výkon skupiny a vztahy mezi členy. Fáze se nazývají Forming, Storming, Norming a Performing.

Atmosféra ve skupině

"Dobré" vztahy ve skupině, vykání/tykání, humor apod.