Arpád

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Arpád (maď. Árpád) (cca. 850 - po roce 900) byl náčelníkem („vojvodou“) hlavnoho staromaďarského kmene a zakladatelem dynastie Arpádovců, která vládla Uhersku od doby Arpáda do roku 1301. Byl synem Almoše.

Všechny podrobnosti o Arpádovi jsou v důsledku nespolehlivosti uerských středověkých kronik, často psaných na objednávku Arpádovců, sporné.

Dle těchto kronik Arpáda okolo roku 887 (ale v skutečnosti asi roku 895) v Etelköze (z maď. Medziriečie, t.j. jižní Ukrajina) sedm staromaďarských kmenů zvolilo na 20 let – protože byl náčelníkem jednoho z nich, kmene Maďar (Megyer) - za svého společného náčelníka (kníže - maď. fejedelem) a zemřel roku 907. Takto staromaďarské kmeny přijali jméno největšího kmeňa Maďar a od té doby se nazývali Maďaři.

O Arpádovi legendy také tvrdí, že před rokem 900 uspořádal první shromaždení spolu se 40 jinými staromaďarskými náčelníky a vůdci.

Staří Maďaři po několika loupežných výpravách po roce 864 z Karpat do Východofrancké říše (Německa), zezadu tlačení kmemy Pečenehů, údajně pod vedením Arpáda definitivně překročili Karpaty a v roce 896 se usadili někde na horním Potisí. Podle různych údajů jich bylo asi 100 000 - 250 000. Odtud znovu podnikali početné loupežné výpravy tentokrát po celé kontinentální Evropě. Roku 900/901 se z jedné výpravy už nevrátili k Tise, ale usadili se u Balatonu, čímž zároveň definitivně zničili slovanské Blatenské knížectví (o dějinách Maďarů více v článku Uhersko). Arpádovým nástupcem byl zřejmě Zoltán

Jeho dětmi byli pravděpodobně:

• Tarhoš (Tarkaču)
• Üllő (Jeleg)
• Jutas (Jutoča)
• jedno neznáme dítě
• Zoltán (Zaltáš)