Barokní lázeňský areál Vraclav
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Barokní lázeňský areál ve Vraclavi byl založen nad Svatomikulášskou studánkou s pramenem zázračné vody.
První známé uzdravení vodou z této studánky se stalo v roce 1664, kdy vysokomýtský nožíř Jan Nečesaný trpěl bolestmi rukou a ve snu byl vyzván, aby šel ke studánce a ruce si v ní omýval. Když toto provedl, tak se skutečně uzdravil. Ještě v tomtéž roce se vodou ze studánky uzdravil chromý vraclavský farář Mikuláš a po svém uzdravení postavil u studánky kapli svého patrona Svatého Mikuláše, která byla brzy rozšířena a později přestavena na kostel.
Pověst o léčebné sílé studánky se rychle šířila a při kapli byly založeny malé lázně s koupelemi v ohřívané vodě, krčma a hostinský dům.
V roce 1692 byla ve stráni nad kaplí vystavěna poustevna s dřevěnou věžičkou nazývaná Fráterka, jejímž prvním obyvatelem byl člen řádu Sv. Františka Jiří Rambousek z Litomyšle. Poustevník vedl knihu v níž zaznamenával uzdravení a prodával léčivé byliny a další potřeby pro lázeňské hosty. Poustevna byla v roce 1782 spolu s ostatními v Čechách z nařízení císaře Josefa II.
V letech 1724-1730 byl vystavěn nad původní kaplí barokní kostel podle návrhu pražského architekta Carla Antonia Canevalleho.
Sláva lázeňského a poutního místa zanikla již koncem 18. století, areál byl v letech 1976-1986 rekonstruován a byly zde umístěny výstavní prostory, v kterých jsou umístěny polychromované dřevěné plastiky z doby okolo roku 1740 pocházející z kapliček lemujících poutní cestu z města Králíky ke klášteru v Hedči.
