Bitva u Lipska
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bitva u Lipska (známá též jako Bitva národů) byla rozhodující bitvou napoleonských válek. Odehrála se ve dnech 16. října až 19. října 1813 u německého Lipska. Spojené armády Rakouska, Pruska, Ruska a Švédska v ní rozdrtily podstatně slabší armádu francouzského císaře Napoleona. Ten krátce poté rezignoval a byl umístěn ve vyhnanství na ostrově Elba. Koaličním vojskům velel kníže Karel Filip Schwarzenberg, autorem spojeneckých plánů (v průběhu bitvy ovšem modifikovaných) byl náčelník jeho štábu Jan Radecký z Radče.
[editovat] Bitva
Bitva začala 16. října útokem 78 000 spojeneckých vojáků z jihu a 54 000 ze severu, Napoleon měl větší množství své armády na jihu. Spojenecký útok nebyl příliš úspěšný a byl přinucen ustoupit, ale ani Napoleonovy oddíly nebyly schopné prolomit přesilu na protivníkově linii. Výsledkem prvního dne bojů byl pat.
Následující den byl v celku klidný, protože obě strany organizovaly svoje posily. Francouzi posílili o 14000 mužů zatímco spojenci o 145 000.
18. října spojenci zahájili masívní ofenzívu na všech frontách, jejímž výsledkem byla devítihodinová řež a těžké oboustranné ztráty. Když Napoleon viděl, že bitva je ztracená, zahájil v noci z 18. na 19. ústup úřes řeku Elster. Vše šlo dobře, až do ranních hodin, kdy se pod částí armády zbořil most. Část vojáků tak padla do zajetí, nebo se utopila při pokusu řeku přeplavat.
