Bochoř
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bochoř | |
---|---|
základní data | |
status: | obec |
NUTS 5 (obec): | 512532 |
kraj (NUTS 3): | Olomoucký (CZ071) |
okres (NUTS 4): | Přerov (CZ0714) |
obec s rozšířenou působností: | Přerov |
pověřená obec: | Přerov |
historická země: | Morava |
katastrální výměra: | 9,43 km² |
obyvatel: | 1016 (3. 7. 2006) |
zeměpisná šířka: | 49° 25' 15" |
zeměpisná délka: | 17° 25' 41" |
nadmořská výška: | 204 m |
PSČ: | 751 08 |
základní sídelní jednotky: | 2 |
místní části: | 1 |
katastrální území: | 1 |
adresa obecního úřadu: | Náves 202/41 75108 Bochoř |
starosta: | Vlasta Pochylá |
E-mailová adresa |
Bochoř je obec ležící v okrese Přerov. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1016 obyvatel a jeho katastrální území má rozlohu 945 ha.
[editovat] Historie
První písemnou zprávou o Bochoři je listina kláštera cisterciáků na Velehradě, vydaná 21. prosince 1294. V 16. století začal skupovat a scelovat majetky silný panský rod Ludaniců. Jednou z jeho nejvýznamnějších osobností byl zemský hejtman Václav z Ludanic, kterému klášter 4. července 1542 převádí svůj majetek v Bochoři a zříká se veškerých práv. Tím působení cisterciáků v obci končí. Druhá polovina vsi, byla od roku 1294 v držení různých zemanů. K nejvýznamnějším patřil loupeživý rytíř Friduš z Linavy, který počátkem 14. století vystavěl hrad Helfštýn a který vedl válku s českým králem Janem Lucemburským. V roce 1568 pan Hanuš Haugvic z Biskupic vystavěl v Chropyni renesanční zámek a učinil z něho centrum panství. Do Bochoře často zajížděl k léčení do bochořských lázní. V roce 1581 prodal Hanuš Haugvic celé chropyňské panství včetně Bochoře dvorskému úředníku Janu Purghardu Černčickému z Kácova. V roce 1595 ho Janova setra Kunka Černčická prodala Bernardu Pražmovi z Bílova. V roce 1615 bratři Karel a Šebor Pražmové prodali veškeré chropyňské statky včetně Bochoře olomouckému biskupu a kardinálovi Františkovi z Ditrichštejna. Pod správou biskupských, od roku 1777 pak arcibiskupských úředníků setrval Bochoř jako součást chropyňského panství a později od 8. století kroměřížského velkostatku až do zrušení poddanství 7. září 1848 a zavedení samosprávy v r. 1850. Obec se vyvíjela nadále jako tradiční zemědělská vesnice. V 70. letech 19. století se poměry začínají měnit. Hlavní příčinou je výstavba a zahájení provozu železnice a počínající rozvoj Přerova jako průmyslového centra. Přílivem drážních zaměstnanců narůstá počet obyvatel, lidé hledají práci i mimo zemědělství v průmyslových podnicích. V roce 1876 došlo k vysvěcení nového kostela. Dalším problémem při přibývajícím počtu dětí bylo školní vyučování a proto v roce 1894 byla ukončena výstavba nové školní budovy.
V letech 1919 až 1920 byla postavena hasičská zbrojnice. V roce 1920 byla založena obecní knihovna a téhož roku přistoupila obec k elektrifikaci. V roce 1922 se začalo se stavbou sokolovny. V roce 1930 měla obec 1662 a v roce 1943 už 1771 obyvatel, což je v historii Bochoře nejvyšší počet. Památce občanů Bochoře, kteří hrůzy obou světových válek nepřežili, je věnován pomník s jedenatřiceti jmény obětí 1. světové války a šesti jmény z války poslední.
Během povodní v roce 1997 byla obec silně zasažena, celkem bylo zničeno 70 domů. Po povodních došlo díky přílivu finančních prostředků k celkové obnově obce a k vybudování několika sociálních budov (dům s pečovatelskou službou a obecní byty).