České země
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Termín České země, či historické české země označuje v Česku územní celky, které trvale a dlouhodobě představovaly až do roku 1928 nejvyšší územě správní celky, na které se území dnešního Česka členilo, aniž by docházelo k výraznějším změnám jejich hranic. Dodnes jsou to celky významné z historických a kulturních důvodů. Pro část veřejnosti tyto celky i nadále představují územní celky, s nimiž se dokáže plně stotožnit. Od středověku až do roku 1918 požívaly tyto země také autonomii, která byla v různých obdobích různě široká. Nejvyšší stupeň autonomie měly tyto země před bitvou na Bílé hoře, kdy se jednalo prakticky o samostatné státy v rámci Zemí koruny české.
Historické České země dnešního Česka jsou:
Po vzniku Československa roku 1918 zůstaly i nadále tyto země správními celky, jejich autonomie však byla zcela odstraněna a zůstala jim ponechána jen relativně omezená samospráva. Především politici z Čech nyní začali usilovat i o úplné zrušení těchto zemí jako správních celků, a jejich nahrazení podstatně menšími župami, čehož důsledkem bylo dne 29. února 1920 schválení zákona „o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé“, který však na území Čech, Moravy a Slezska pro značný odpor veřejnosti nakonec nebyl vůbec realizován. Přesto i hranice těchto žup měly i nadále plně respektovat historickou zemskou hranici Čech a Moravy. Hranice Moravy a Českého Slezska by naopak již respektována nebyla. Roku 1927 bylo nakonec od župního zřízení upuštěno a zákonem č. 125/1927 Sb. „o organisaci politické správy“ ze dne 14. července 1927, který začal platit dne 1. prosince 1928, došlo k modifikaci stávajícího zemského zřízení ve formě sloučení Moravy a Českého Slezska do jednotné Země Moravskoslezské. V letech 1938 - 1945 pak byla na základě Mnichovské dohody rozsáhlá pohraniční území Čech, Moravy, spolu s téměř celým Českým Slezskem odstoupena nacistickému Německu a z části Polsku (po obsazení Polska Německem roku 1939 se i jeho zisk stal součástí Německa). Zbytek Čech, Moravy a malého zbytku těšínského Slezska byl pak 15. března 1939 okupován Německem a následující den zde byl zřízen Protektorát Čechy a Morava, přičemž v jeho rámci zůstalo i nadále zachováno zemské zřízení. K 1. lednu 1940 pak došlo rozhodnutím nacistické okupační moci k úpravě zemské hranice mezi Čechami a Moravou v podobě přičlenění okrajové oblasti Čech v oblasti Českomoravské vysočiny k Moravě. Po osvobození Československa roku 1945 nastal návrat ke stavu před Mnichovskou dohodou, přičemž v rámci Země Moravskoslezské byla zřízena Slezská expozitura země Moravskoslezské, k níž patřilo území Českého Slezska spolu s moravskými politickými okresy Místek, Nový Jičín a Moravská Ostrava. Po komunistickém puči v únoru 1948 byly zákonem č. 280/1948 Sb. „o krajském zřízení“ Čechy (od roku 1918 oficiálně Země Česká) a Země Moravskoslezská jakožto správní celky zcela zrušeny a jejich území bylo přerozděleno na malé centralisticky spravované kraje, jejichž hranice záměrně zcela ignorovaly historicky vzniklé hranice mezi Čechami, Moravou a Slezskem. Tento stav zůstal zakonzervován i ve správních reformách z let 1960 a 2000.
Vedle výše uvedených tří historických zemí ovšem pojem České země v průběhu historie zahrnoval i další území mimo dnešní Česko – země Koruny české, jako Lužice nebo Slezsko.
V novější době se název České země používá i místo názvu Česko.
 |
|
 |
|---|---|---|
| Samosprávné kraje (sídlo) | ||
| hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín) | ||
| Územní kraje (sídlo) | ||
| Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Západočeský kraj (Plzeň) | Severočeský kraj (Ústí nad Labem) | Východočeský kraj (Hradec Králové) | Jihomoravský kraj (Brno) | Severomoravský kraj (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hlavní město Praha | ||
ZEMĚ: Čechy  | Morava  | Slezsko  |
||
