Bohuslav Hasištejnský
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (asi 1461, Hasištejn u Kadaně – 14. listopadu 1510 Hasištejn). Humanistický básník a prozaik, působil jako probošt na Vyšehradě. Příslušník panského rodu, dvořan krále Vladislava II. Jagellonského.
Studoval v Itálii v Bologni a získal doktorát. V letech 1490–1491 podnikl cestu po východním středomoří (Egypt, Palestina). Po neúspěšných pokusech o církevní kariéru, se v r. 1503 uchýlil na svůj hrad Hasištejn, kde založil knihovnu, která patřila k největším a nejlepším nejen v Česku, ale i v celé Evropě, obsahovala skoro 800 svazků.
Psal výhradně latinsky, protože češtinu považoval za barbarský jazyk.
[editovat] Dílo
- Satira k sv. Václavu – rozebírá vady svých současníků.
- Žaloba k sv. Václavu na mravy Čechů – vytýká šlechtě její způsob života
- De situ Pragae et incolentium moribus – O položení Prahy a mravech jejích obyvatel
- List Petrovi z Rožmberka
- De miseria humana – O lidské bídě, básně
- De avaritia – O lakomství, básně
