Bologna
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
|
| Stát |  Itálie |
| Oblast | Emilia-Romagna |
| Provincie | Bologna |
| Souřadnice | 44° 30' s. š., 11° 21' v. d. |
| Výška | 54 m n. m. |
| Rozloha | 140 km² |
| Obyvatelstvo | |
| • Počet obyvatel: 374 425 | |
| • Hustota zalidnění: 2 643/km² | |
| Části obce | |
| Sousední obce | Anzola dell'Emilia, Calderara di Reno, Casalecchio di Reno, Castel Maggiore, Castenaso, Granarolo dell'Emilia, Pianoro, San Lazzaro di Savena, Sasso Marconi, Zola Predosa |
| PSČ | 40100 |
| Telefonní předvolba | +39 51 |
 |
|
Bologna (česky též Boloňa) je hlavním městem oblasti Emilia-Romagna a provincie Bologna.
Toto starobylé univerzitní město je i v současnosti cílem mnoha studentů, kteří Bologni dodávají kulturní bohatství a nové a alternativní názory, jež jí mohou závidět mnohá světová města. Bologna je proslavená také svými věžemi.
Obsah |
[editovat] Historie
Bolognu založili Etruskové pod jménem Felsina. Později se z ní stala římská kolonie, kterou Římané pojmenovali Bononia. Bologna byla jedním z hlavních center obchodu díky síti kanálů, které umožňovaly přepravu velkého množství zboží. Ve středověku se Bologna stala centrem vědění. V roce 1088 byla v Bologni založena univerzita, která je považována za nejstarší v Evropě. V období renesance byla významným městem papežských států.
V Bologni se narodil vynálezce bezdrátového telegrafu Guglielmo Marconi, v Bologni Luigi Galvani při pokusech s žabími stehýnky objevil základní zákony elektrického proudu.
[editovat] Současná Bologna
Bologna je občas nazývána „Červená Bologna“ kvůli převaze cihlových budov. Historické centrum Bologni je pozoruhodné středověkým rozvržením ulic, věžemi a budovami v odstínech červené a oranžové. Půvab města je umocněn elegantními a početnými podloubími (italsky portici). Říká se, že přezdívku „Červená“ si Bologna vysloužila také svojí levicovou politikou. Až do zvolení starosty z pravého středu politického spektra v roce 1999 bylo město historickou baštou socialismu a komunismu. Strany levého středu získaly křeslo starosty zpět v roce 2004.
[editovat] Kuchyně
Bologna je vyhlášená svojí kulinářskou tradicí. Místní bohatá kuchyně se vyznačuje jídly z masa a sýrů. Důležitou součástí místního jídelníčku jsou, stejně jako v ostatních městech oblasti Emilia-Romagna, uzeniny z vepřového masa, především prosciutto (šunka) a mortadella. Místními specialitami z těstovin jsou dobře známé boloňské špagety, tortellini se šunkou a tagliatelle al ragù.
[editovat] Univerzita
Boloňská univerzita byla založena roku 1088 a všeobecně se považuje za nejstarší světovou univerzitu. Ve středověku byla důležitým centrem intelektuálního života. Mezi její absolventy patří například Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Erasmus Roterdamský, Mikuláš Koperník a Thomas Beckett. Bologna je stále důležitým univerzním městem – během akademického roku se počet obyvatel zvýší ze 400 000 na téměř 500 000.
[editovat] Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel 
[editovat] Externí odkazy
| Emilia-Romagna · Obce v provincii Bologna | |
|---|---|
| Anzola dell'Emilia | Argelato | Baricella | Bazzano | Bentivoglio | Bologna | Borgo Tossignano | Budrio | Calderara di Reno | Camugnano | Casalecchio di Reno | Casalfiumanese | Castel Guelfo di Bologna | Castel Maggiore | Castel San Pietro Terme | Castel d'Aiano | Castel del Rio | Castel di Casio | Castello d'Argile | Castello di Serravalle | Castenaso | Castiglione dei Pepoli | Crespellano | Crevalcore | Dozza | Fontanelice | Gaggio Montano | Galliera | Granaglione | Granarolo dell'Emilia | Grizzana Morandi | Imola | Lizzano in Belvedere | Loiano | Malalbergo | Marzabotto | Medicina | Minerbio | Molinella | Monghidoro | Monte San Pietro | Monterenzio | Monteveglio | Monzuno | Mordano | Ozzano dell'Emilia | Pianoro | Pieve di Cento | Porretta Terme | Sala Bolognese | San Benedetto Val di Sambro | San Giorgio di Piano | San Giovanni in Persiceto | San Lazzaro di Savena | San Pietro in Casale | Sant'Agata Bolognese | Sasso Marconi | Savigno | Vergato | Zola Predosa | |
