Brainstorming
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brainstorming (do češtiny přeložitelný jako bouře mozků) je skupinová technika zaměřená na generování co nejvíce nápadů na dané téma. Je založena na skupinového výkonu. Nosnou myšlenkou je přepoklad, že lidé ve skupině, na základě podnětů ostatních, vymyslí více, než by vymysleli jednotlivě. Poprvé s touto myšlenkou přišel v roce 1939 reklamní pracovník Alex Faickney Osborn, jako specifickou metodu ji pak rozpracoval v knize Applied Imagination (1953). Nejčastěji se využívá v managementu, podnikání, při hledání optimálních postupů či v prognostice.
[editovat] Zásady brainstormingu
Před započetím ještě jednou problém zopakovat. Mluvit by měl v jednom okamžikou pouze jeden. Po fázi vymýšlení přijde na řadu výběr nejlepších nápadů ze všech zapsaných.
Žádné hodnocení
Zveřejněné nápady by neměly být nikým komentovány ani hodnoceny. I ten zdánlivě nejhloupější může inspirovat ostatní.
Podpora uvolněné atmosféry
U Brainstormingu jde především o kvantitu nápadů. Pomáhá neformální prostředí, tým, který se navzájem zná (účastníci by se jinak mohli obávat, že se „shodí“ před ostatními), žádná kritika ostatních. Dobrá nálada podporuje divergentní myšlení.
Všechno zapisovat
Formální struktura brainstormingového týmu by měla obsahovat pouze zapisovatele, tedy člověka, který se nemusí nutně zůčastnit vymýšlení, ale zapíše všechny nápady které byly řečeny. Čím více nápadů, tím pravděpodobnější je nalezení nejlepší varianty.
[editovat] Kritika brainstormingu
Podle McGrathových výzkumů generují členovém skupiny během Brainstormingu menší počet méně kreativních nápadů (hodnoceno nezávislými porotci), než kdyby pracovali individuálně. Další výzkumy na toto téma v podání Diehla a Stroebeho ukazují na důvody proč tomu tak je.
Motivace
Vzhledem k tomu, že účastníci nejsou hodnoceni samostatně za počet nápadů, ale veškeré nápady jsou sepisovány dohromady, mohou vlivem sociální lenivosti (social loafing) ztrácet motivaci k vymýšlení.
Obava z hodnocení
I přes avizované a vzájemné nehodnocení si nápadů se účastníci obávají vyslovit své jedinečné myšlenky. Tato složka roste vlivem obtížnosti úkolu, tedy s pravděpodobností špatné odpovědi.
Blokování výkonu
Tím, že vždy mluví pouze jeden a druzí mlčí může docházet k zapomínání nápadů, rušení diskusí nebo přerušení tvorby nápadů.
[editovat] Zdroje
- Diehl, M., & Stroebe, W. (1991). Productivity loss in idea-generating groups: tracking down the blocking effect. Journal of Personality and Social Psychology, 61, 392-403.
- Hewstone Miles, Stroebe Wolfgang, Sociální psychologie. Portál, s.r.o., 2006. ISBN 80-7367-092-5
- Kol. autorů - Velký sociologický slovník, SLON 1998
