Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů je náboženská společnost založená (resp. dle vlastního učení obnovená) Josephem Smithem v USA v roce 1830. Je patrně nejlépe ekonomicky prosperující náboženskou společností v USA. Po světě má přes 12 milionů členů, z toho 5,5 milionu v USA. Tito členové jsou spíše známí pod přezdívkou (označením) mormoni (dle knihy Mormonovy), ale sami sebe označují jako Svaté. V USA navíc existuje více malých odštěpených „mormonských“ sekt.

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů se považuje za jedinou církev současnosti, obdarovanou kněžskou pravomocí od Boha a tudíž jedinou oprávněnou Ježíšem Kristem vykonávat spasitelné obřady evangelia. Ostatní církve tuto výlučnost neuznávají, většina z nich navíc odmítá považovat mormonismus za křesťanství.

Centrum Církve Ježíše Krista sídlí v Salt Lake City v převážně mormonském státě Utah.

Obsah 1 Vznik podle učení církve 2 Morální učení 3 Misie 4 Odbočky Církve v ČR 5 Hierarchie 6 Finance 7 Další aktivity 8 Mnohoženství 9 Články víry Církve 10 Externí odkazy

[editovat] Vznik podle učení církve

Církev odvozuje své učení jednak z Bible, dále pak z Knihy Mormonovy(The Book of Mormon). Tu v jejich verzi podle božského zjevení přeložil ze zlatých desek předaných andělem prorok Joseph Smith. Dále z Nauky a smluv (Doctrine and Covenants) a Drahocenné perly (The Pearl of Great Price). Kniha Mormonova pojednává o osudech Izraelitů přestěhovaných v předkřesťanské éře do Ameriky.

Roku 1820, když se čtrnáctiletý chlapec Joseph Smith modlil k Bohu, která z existujících církví je pravá, Nebeský Otec Bůh a Jeho syn Ježíš Kristus se osobně Josephovi zjevili, tváří v tvář s ním rozmlouvali, a řekli mu, že žádná ze stávajících církví není Jejich. Dále bylo Josephovi sděleno, že on byl povolán jako další prorok, aby zahájil novou dispensaci, tak jako byl dříve povolán Abrahám, Mojžíš a další proroci. Bůh také řekl, že v době Ježíšově, po smrti posledního apoštola, se pravomoc kněžství, zjevení a Církev ztratily a byly odňaty ze země. Prostřednictvím proroka Josepha byla 6. dubna 1830 Církev Ježíše Krista znovu obnovena na zemi ve své původní podobě. Je založena na základě proroků a apoštolů, kde je úhelným kamenem sám Ježíš Kristus. Dnes Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů vede žijící prorok, prezident Gordon B. Hinckley (nar. 1910), který je presidentem Církve od roku 1995. President Hinckley je držitelem pěti doktorátů, ceny míru od Amerického presidenta, nejvyššího ocenění od Americké katolické církve za humanitární akce v roce 2006 a další. Skrze proroka prostřednictvím zjevení vede Ježíš Kristus Svou Církev. Dále představenstvo Církve tvoří první a druhý rádce prezidenta Církve a rada dvanácti apoštolů, kteří jsou zvláštními svědky Ježíše Krista.

Stát Utah a další města v Kalifornii, Arizoně, Nevadě a Idaho založil president Brigham Young, druhý prorok Církve, když v roce 1844, po dlouholetém pronásledování a nesnášenlivosti vůči Církvi, vyvedl 100 000 Svatých 1800 km z Ohia přes pláně do údolí Solného jezera (Salt Lake). Tento exodus je jedním z největších stěhování lidí v historii Ameriky (pro porovnání: zlatá horečka na Klondike vylákala během 2 let zhruba 90 000 lidí, z nichž 40 000 dorazilo k ložiskům). Do roku 1860 se dalších, více než 50 000 lidí přestěhovalo z Britských ostrovů. Proto mnoho obyvatel Utahu má britské předky. Tyto skupiny vedli většinou apoštolové církve. Tisíce lidí ale při půlročním putování do údolí Salt Lake zemřelo. Ve státě Utah dnes žije 2,5 mil. obyvatel, 60% jsou Svatí posledních dnů. Celosvětově měla dle vlastních statistik k 31. prosinci 2005 12 560 869 členů žijících ve 160 zemích.

[editovat] Morální učení

Pro Svaté posledních dnů je nejdůležitější rodina. Svatí věří, že rodiny mohou být spolu nejenom během života na Zemi, ale i po smrti. Proto ve svatých chrámech uzavírají sňatky (zpečetění) na věčnost. Obřad vykonává vysoký kněz, kterému pravomoc delegují apoštolové. Není výjimkou, že rodiny Svatých posledních dnů mají šest a více dětí. Každý pondělní večer rodiny Svatých pořádají ve svém domově tzv. Rodinný večer. Toto přikázání pomáhá rodinám, aby spolu trávily dostatek společného času.

Jedno ze základních přikázání Církve, které obdržel v roce 1833 prorok Joseph Smith, je tzv. Slovo moudrosti. Učí vyvarovat se požívání pro tělo škodlivých látek a propaguje konzumaci ovoce a zeleniny. Proto Svatí nepijí alkohol, kávu, černý a zelený čaj, nekouří a nepoužívají ani žádnou jinou drogu.

Křest je možné příjmout, když je člověku alespoň osm let, aby byl schopen dostatečně porozumět významu a rozhodl se pro něj ze své svobodné vůle. Křtem, který se provádí pohroužením celé osoby pod vodu, člověk uzavírá smlouvu s Bohem, že bude dodržovat Jeho přikázání a následovat příkladu Ježíše Krista (vzít Jeho jméno na sebe). Každý rok počet členů vzroste o více než čtvrt mil. lidí. Patří mezi církve registrované v České republice, kde má přes dva tisíce členů.

[editovat] Misie

Církev povzbuzuje mladé muže ve věku od 19 let, aby pro Církev sloužili dvouletou misii na plný úvazek. Ženy mohou sloužit také, ale není na to kladen takový důraz. Dnes slouží ve světě přes 50 000 misionářů. Každý si musí na svoji misii vydělat předem tolik peněz, kolik je schopen, zbytek doplatí Církev. To, do jaké země budoucí misionář půjde, určují apoštolové na základě inspirace. Misionáři pracují vždy ve dvou. Jejich práce je kázat evangelium, proto se musí velmi rychle naučit jazyk své země. Před odjezdem na určené místo svého působení každý misionář absolvuje několikatýdenní školení v tzv. Misionářském výcvikovém centru (Missionary Training Center - MTC), kterých je po světě několik. Během misie se soustředí výhradně na službu a hlásání evangelia a vyhýbají se světským zábavám a milostnému životu. Po skončení misionářské služby jsou podporování, aby dokončili studia a založili rodinu.

[editovat] Odbočky Církve v ČR

Církev v ČR má 13 odboček, které se většinou nacházejí ve velkých městech. Největší počet členů je v Brně, kde se v neděli na shromáždění schází asi 130 členů. Sídlo Církve v ČR je v Praze (Milady Horákové 85/95, 170 00 Praha 7). ČR je jednou ze 335 misií, do kterých je celá Církev rozdělena. Církev v ČR vede president misie, který má toto povolání na plný úvazek. Dnes je prezidentem G. Fred Yost. Každý misijní prezident má dva rádce, kteří mají kromě církevního také normální civilní povolání. V ČR slouží 80 misionářů na plný úvazek. Jelikož většina misionářů jsou Američané, učí zdarma kurzy angličtiny.

[editovat] Hierarchie

Církev má stejnou hierarchii jako původní Církev Ježíše Krista. Každý muž, který je toho hoden, se může stát knězem. Kněžské tituly, od nejnižšího jsou: jáhen, učitel, kněz, biskup, starší, vysoký kněz, patriarcha, sedmdesátník a apoštol. (služebně nejstarší apoštol je prorokem a zároveň prezidentem Církve) Všichni vedoucí, jako jsou kněží, starší, biskupové, kteří nejsou generálními autoritami Církve, mají civilní zaměstnání, ze kterého žijí a živí svoji rodinu. V Církvi pracují dobrovolně a zdarma. Generální autority, což jsou sedmdesátníci a apoštolové, nemají civilní povolání a pracují jen pro Církev. Veškerý svůj majetek odevzdají Církvi. Církev jim pak platí nezbytné výdaje a hlavně cestování po celém světě.

[editovat] Finance

Snaha Církve je, aby byla naprosto nezávislá na vládách všech zemí, proto není v žádné zemi placena z veřejných rozpočtů.

Členové cirkve pracují v běžných občasnských zaměstnáních a přitom složi jako dobrovolnici v Církvi. Takovýmto způsobem církev nemá placené kněžstvo a každý kněz, biskup i apoštol dělá svoji službu zdarma. Církev financuje svoji činnost prostředníctvím zákona desátku, kdy členové církvi darují 10% svých příjmů. Církev používá tyto peníze na stavbu chrámů, stavbu a provoz kaplí, misionářskou činnost a přípravu církevních materiálů. Kromě desátku je také obvyklé platit tzv. postní oběti, což jsou peníze ušetřené za jídlo během pravidelných společných půstů. Tyto peníze jsou použity na materiální pomoc pro potřebu členů v rámci sboru, ale i na financování rozsálhlé celosvětové humanitární činnosti církve.

Církev vlastní několik univerzit (Universita Brighama Younga, je největší soukromou universitou v Americe, sídla má ve státě Utah- 30 000 studentů, Idaho 20 000 studentů, Hawai- 20 000 studentů a Israel-Jerusalém- 5 000 studentů), středních škol, nemocnic a dalších prospěšných institucí, patří jí několik firem, divadel, má své vlastní televizní a rozhlasové stanice, továrny a obchody. Tyto firmy slouží hlavně k poskytovaní humanitarní pomoci všude ve světě.

Podle údajů časopisu Time činil příjem v roce 1996 přes 5 mld. dolarů ročně). Další a možná mnohem vyšší příjem Církve je z různých firem, které Církev vlastní (Církev například vlastní podíl akcií firmy Coca Cola a dalších společností). Tím, že jsou desátky dobrovolné, Církev nemusí, podobně jako další náboženské společnosti, z příjmů platit žádné daně.

[editovat] Další aktivity

V rámci církve je také zorganizováno Pomocné sdružení, což je největší a nejstarší sdružení žen na světě. Založeno bylo v roce 1842 a je v něm sdruženo přes 5 miliónů žen. Jeho hlavním cílem má být pomoc chudým a potřebným.

Církev také provozuje několik uměleckých těles, z nichž nejslavnější je 360-tičlenný Mormon Tabernacle choir. Doprovází 120-tičlenný orchestr Chrámového náměstí. Sbor často koncertuje se slavnou zpěvačkou Gladys Knight ze skupiny The Pips, která je členkou Církve od roku 1997.

Církev disponuje velkým programem Sociální péče, který každoročně rozdá přes jednu miliardu Kč (během tsunami v roce 2005, byla Církev Ježíše Krista druhá společnost, která darovala nejvíce peněz na pomoc poškozeným a na zaplacení humanitárních potřeb).

[editovat] Mnohoženství

V minulosti Církev praktikovala mnohoženství. Jako Boží přikázání bylo učeno prorokem Josephem Smithem od roku 1836, který je i sám provozoval. Nicméně jeho praktikování bylo dáno povoláním osob zjevením, podmíněno spravedlivostí a morální čistotou (po vzoru starozakonních patriarchů, např. Abrahama, Mojžíše či Davida), jakož i schopností postarat se a uživit rozsáhlou rodinu. Všechny stávající ženy také musely vždy schválit příchod manželky nové. Zřejmým důvodem pro zřízení tohoto společenství bylo rozmnožení spravedlivého potomstva, potažmo rychlý nárůst a rozšíření členské základny v počátcích církve. Později se také polygamie ukázala jako velice praktická, když během přechodu přes pláně nebo během občanské války zemřelo mnoho mužů. Mnohoženství bylo po dlouhém nátlaku federálních orgánů USA zrušeno čtvrtým prezidentem Církve Wilfordem Woodruffem v roce 1890. Změna postoje byla v souladu s učením Církve, které respektuje občanskou podřízenost vládě dané země.

V současné době je polygamie provozována některými mormonskými sektami zejména ve státě Utah a Arizona, které tak ovšem činí v tajnosti. Tyto skupiny většinou žijí v uzavřených společenstvech oddělených od civilizace (např. Rocky Ridge, Utah). Nemají však nic do činění s Církví Ježíše Krista Svatých posledních dnů, ve které je polygamie nepřípustná a za jejíž praktikování je člen z Církve exkomunikován (vyloučen).

[editovat] Články víry Církve

V roce 1830 shrnul prorok Josef Smith nauku Církve Ježíše Krista do třinácti bodů, kterými se Církev řídí dodnes.

1. Věříme v Boha, Věčného Otce, a v Jeho Syna, Ježíše Krista, a v Ducha Svatého.

2. Věříme, že lidé budou potrestáni za své vlastní hříchy, a ne za přestupek Adamův.

3. Věříme, že skrze usmíření Kristovo může býti spaseno veškeré lidstvo, skrze poslušnost zákonů a obřadů evangelia.

4. Věříme, že prvními zásadami a obřady evangelia jsou: za prvé víra v Pána Ježíše Krista; za druhé pokání; za třetí křest ponořením na odpuštění hříchů; za čtvrté vkládání rukou pro dar Ducha Svatého.

5. Věříme, že muž musí býti povolán Bohem, skrze proroctví a skrze vkládání rukou těch, kteří mají pravomoc, aby kázal evangelium a vykonával jeho obřady.

6. Věříme v tutéž organisaci, jež existovala v prvotní Církvi, totiž v apoštoly, proroky, pastýře, učitele, evangelisty a tak dále.

7. Věříme v dar jazyků, proroctví, zjevení, vidění, uzdravování, vykládání jazyků a tak dále.

8. Věříme, že Bible je slovo Boží, nakolik je přeložena správně; také věříme, že Kniha Mormonova je slovo Boží.

9. Věříme všemu, co Bůh zjevil, všemu, co nyní zjevuje, a věříme, že ještě zjeví mnohé veliké a důležité věci týkající se království Božího.

10. Věříme v doslovné shromáždění Izraele a ve znovuzřízení deseti kmenů; že Sion (Nový Jeruzalém) bude vybudován na americkém kontinentu; že Kristus bude vládnouti osobně na zemi; a že země bude obnovena a obdrží svou rajskou slávu.

11. Domáháme se výsady uctívati Všemohoucího Boha podle příkazů svého vlastního svědomí a dopřáváme všem lidem stejnou výsadu, nechť uctívají jakkoli, kdekoli nebo cokoli si vyvolí.

12. Věříme, že máme býti podřízeni králům, presidentům, vládcům a veřejným zástupcům, že máme býti poslušni zákona, že ho máme ctíti a podporovati.

13. Věříme, že máme býti čestní, pravdiví, cudní, dobrotiv, ctnostní a že máme činiti dobro všem lidem; vskutku, můžeme říci, že následujeme nabádání Pavlovo - věříme všem věcem, doufáme ve všechny věci, snášeli jsme mnohé věci a doufáme, že budeme schopni snésti všechny věci. Je-li cokoli ctnostné, milé nebo dobropověstné nebo chvályhodné, o to usilujeme.

[editovat] Externí odkazy

• http://www.mormon.cz - Oficiální stránky Církve v češtině
• http://www.mormon.org - Oficiální stránky o naukách Církve v různých jazycích (včetně češtiny)
• http://www.lds.org - Oficiální stránky Církve (v angličtině, s odkazy na některé informace v různých jazycích)
• http://sweb.cz/vit.p/streva/mormoni.html - Mormoni na stránkách Víta Profanta

Tento článek týkající se náboženství je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.