Celulární radiová síť
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Celulární radiová síť nese svůj název od latinského slova „celula“ nebo-li buňka. Každá buňka celulární sítě je vysílač, který pokrývá určité území, jenž navazuje na území pokryté jinými buňkami (vysílači). Uživatel pracující v takové síti má možnost využívat služeb sítě bez potřeby manuálního přepínání a výběru jednotlivých vysílačů. O to se stará mobility management sítě, který vhodným způsobem automaticky přepojuje mobilního účastníka mezi jednotlivými buňkami. Celulární radiové sítě se používají pro přenos hovorů a dat a je možné je dále dělit na veřejné (např. sítě mobilních telefonů) a neveřejné (firemní sítě, policie, atd.).
Jako první veřejná celulární síť byla zprovozněna NMT 450 firmy Eurotel v posledním desetiletí dvacátého století. V současné době se provozují sítě GSM, UMTS, CDMA a v neveřejných službách pak systémy na bázi MATRA, TETRA, TETRAPOL, MPT1327, SmartNet a další.
Celulární systémy pracují kmitočtech od 300 MHz do cca 3 GHz.
