Buňka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů (netýká se na pomezí živého a neživého světa balancujících nebuněčných virů, viroidů a virusoidů). Zatímco některé organismy jsou pouze jednobuněčné (např. bakterie), jiné organismy tak jako třeba člověk jsou mnohobuněčné a jejich těla se skládají z obrovského počtu velmi specializovaných buněk.

Podle Buněčné teorie, kterou v roce 1838 zavedli botanik Matthias Jakob Schleiden a fyziolog Theodor Schwann a která je dodnes základním nosným pilířem cytologie (buněčné biologie) a vlastně moderní biologie vůbec, je každý organismus z buněk přímo složen nebo na jiných buňkách existenčně závislý (viry), žádná buňka nemůže vzniknout jinak než zase z buňky a mateřská buňka předává dceřinné buňce potřebnou děděnou informaci k reprodukci sebe sama i ke své funkci.

Rozlišujeme dva základní, různě vnitřně uspořádané a různě fylogeneticky pokročilé typy buněk - prokaryotické a eukaryotické.

Obsah 1 Prokaryotická buňka 1.1 Specializované buňky Prokaryot 2 Eukaryotická buňka 2.1 Rysy, kterými se eukaryotická buňka vyznačuje 2.2 Srovnání rostlinné a živočišné buňky 2.3 Specializované buňky Eukaryot 3 Buněčná Fyziologie 3.1 Buněčné dělení 3.2 Buněčný růst 3.3 Diferenciace a specializace buněk 3.4 Buněčný metabolismus 3.4.1 Syntéza bílkovin 3.4.2 Speciální funkce 4 Související články 5 Externí odkazy

[editovat] Prokaryotická buňka

Podrobnější informace naleznete v článku Prokaryotanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Prokaryota, z řeckého pro (před)a karyon (jádro), je označení pro evolučně velmi staré organismy, možná nejstarší buněčné organismy vůbec. Do prokaryot jsou řazeny Bakterie a Archea. Jsou jednobuněčné, ale mohou tvořit kolonie. Prokaryotická buňka je podstatně jednodušší a menší než buňka eukaryot.

• je haploidní, vlákno DNA není membránou odděleno od cytoplazmy
• může obsahovat plazmidy
• s výjimkou jednoduchých váčků nemá vnitřní systém membrán členící buňku
• má prokaryotický typ ribozómů (70S)
• má-li bičík, tak prokaryotického (bakteriálního) typu
• má buněčnou stěnu obsahující peptidoglykan
• nevytváří mnohobuněčné organismy, nanejvýše kolonie

[editovat] Specializované buňky Prokaryot

• heterocyty - Jsou specializované tlustostěnné buňky některých sinic, ve kterých může probíhat anaerobní fixace dusíku.

[editovat] Eukaryotická buňka

Podrobnější informace naleznete v článku Eukaryotanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Tento typ buněk mají veškeré organismy náležející do nadříše:Eukaryota tedy veškeří prvoci, živočichové, rostliny i houby. Nicméně, jejich buňky se mezi sebou navzájem ještě dále liší. Eukaryotické buňky jsou oproti prokaryotickým buňkám evolučně vyspělejší, jejich složitější vnitřní strukturace jim umožňuje stavbu a výživu výrazně větších buněk a je také předpokladem pro mezibuněčnou spolupráci potřebnou u mnohobuněčných organizmů.

[editovat] Rysy, kterými se eukaryotická buňka vyznačuje

Podrobnější informace naleznete v článku Buněčné organely a strukturynaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

• Jádro (-karyon, dává eukaryotám jejich název) je vždy přítomné. Je ohraničeno dvojitou membránou a uvnitř je uchovávána genetická informace ve formě DNA.
• Eukaryotická buňka je obvykle výrazně větší než buňka prokaryotická
• Endoplazmatické retikulum, golgiho komplex (GA), vakuoly a ostatní endozomální struktury, vytváří vnitřní systém membrán, kterým je buňka dále členěna a umožňuje jí lepší organizaci složitějších životních pochodů.
• Semiautonomní organely jsou organely, které zřejmě vznikly symbiotickou fúzí s původní buňkou, proto jsou odděleny od okolní cytoplazmy dvěma membránami. Udílí jí nové schopnosti, které jsou pak nezbytné pro život vícebuněčných organizmů. Mitochondrie jsou přítomny ve všech živých buňkách a dávají eukaryotám schopnost získávat energii dýcháním, plastidy se vyskytují jen u některých eukaryot (zvláště u rostlin, pro něž jsou zásadní) a některé jejich typy (jmenovitě chloroplasty umožňují rostlinám fotosyntézu).
• Cytoskelet tvořený aktinovými mikrofilamenty(mikrovlákny) a mikrotubuly udržuje její tvar a tvoří „kolejnice“ pro cílený pohyb čehokoliv uvnitř buněk.
• Má-li bičíky nebo brvy, jsou eukaryotického typu
• Má eukaryotický typ ribozomů (80S)

Tabulka 1: Srovnání rysů prokaryotických a eukaryotických buněk

	Prokaryotické buňky	Eukaryotické buňky
Organizmy	bakterie, archaea	prvoci, houby, rostliny, živočichové
Obvyklá velikost	~ 1-10 µm	~ 10-100 µm (spermatické buňky, (nepřihlížejíc k příp. bičíku) jsou menší)
Typ jádra	nukleární region; bez pravého jádra	jádro obklopené dvojitou membránou
DNA	obvykle cirkulární	dlouhé lineární molekuly složené s histony v chromozomech
syntéza RNA	v cytoplazmě	Syntéza RNA probíhá uvnitř jádra
Ribosomy	50S+30S	60S+40S
Organely a membránové struktury	velmi málo vnitřních struktur	strukturizovány a silně organizovány vnitřními membránami a cytoskeletem
Chemotaxe	bičík z flagelinu	bičík a cilie z tubulinu (jsou-li)
Mitochondrie	Na jednu buňku vždy jedna	Obvykle mnoho (některé buňky mohou mít po jedné nebo jim i mitochyndrie chybí)
Chloroplasty	žádné	u řasy a rostlin
Organizace	obvykle samostatné buňky	jednobuněčné, kolonie, ale také vyspělé mnohobuněčné organizmy se specializovanými buňkami

[editovat] Srovnání rostlinné a živočišné buňky

[editovat] Specializované buňky Eukaryot

• vajíčko
• spermie
• neuron, …

[editovat] Buněčná Fyziologie

[editovat] Buněčné dělení

Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích Buněčné dělení a Buněčný cyklusnaleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Buněčné dělení představuje část buněčného cyklu, během kterého se rodičovská buňka rozdělí na dceřiné buňky. Obvykle mu předchází dělení buněčného jádra (u Eukaryot).

[editovat] Buněčný růst

Podrobnější informace naleznete v článku Buněčný růstnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

[editovat] Diferenciace a specializace buněk

Podrobnější informace naleznete v článku Buněčná diferenciacenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

A další informace viz totipotence

[editovat] Buněčný metabolismus

[editovat] Syntéza bílkovin

Podrobnější informace naleznete v článku Proteosyntézanaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

A další informace viz Transkripce (proteosyntéza) - translace

[editovat] Speciální funkce

[editovat] Související články

• Cytologie (+ cytogenetika - mikrobiologie))
• Biotechnologie (Rostlinné biotechnologie - rostlinné explantáty)
• Čistá kultura (Živná půda - Buněčná linie)
• Tkáň
• Pletivo

[editovat] Externí odkazy

• Cytology and Genetics