New Immissions/Updates:
boundless - educate - edutalab - empatico - es-ebooks - es16 - fr16 - fsfiles - hesperian - solidaria - wikipediaforschools
- wikipediaforschoolses - wikipediaforschoolsfr - wikipediaforschoolspt - worldmap -

See also: Liber Liber - Libro Parlato - Liber Musica  - Manuzio -  Liber Liber ISO Files - Alphabetical Order - Multivolume ZIP Complete Archive - PDF Files - OGG Music Files -

PROJECT GUTENBERG HTML: Volume I - Volume II - Volume III - Volume IV - Volume V - Volume VI - Volume VII - Volume VIII - Volume IX

Ascolta ""Volevo solo fare un audiolibro"" su Spreaker.
CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Chalumeau - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Chalumeau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chalumeau je dřevěný hudební nástroj. Na rozdíl od etymologicky podobné šalmaje má chalumeau jen jeden plátek a je přímým předchůdcem klarinetu (šalmaj má plátky dva a je předchůdcem hoboje). Tento nástroj má podobnou stavbu jako zobcová flétna, jen hubička je podobná klarinetové. Narozdíl od klarinetu nemůže přefukovat do vyšších rejstříků, proto byl v průběhu 18. století klarinetem zcela vytlačen.

Obsah

[editovat] Historie

Chalumeau se vyskytuje v evropské hudbě od konce sedmnáctého století až do sedmdesátých let století osmnáctého. Termín původně označoval jednoduchou píšťalu dud, nicméně později se termín začal aplikovat pro označení jednoplátkového dechového nástroje s cylindrickým vrtáním.

Přestože se nám o tomto nástroji nezachovaly žádné památky, přibližně do roku 1700 víme, že kořeny nástroje sahají hluboko do starověku. Pozoruhodná je absence jednoplátkových nástrojů v instrumentáři středověké a renesanční hudby. Jasně určit původ evropského chalumeau proto není jednoduché.

První zmínky o nástroji pochází z lexikonu Praecepta der musicalischen Composition z 1708 od J. G. Walthera, který byl následován J. Matthesonem (1713) a dále J. G. Doppelmayrem, který v biografii o J. Ch. Dennerovi píše, že jím bylo chalumeau zdokonaleno a že později vynalezl klarinet. Další autoři tuto informaci nekriticky akceptovali, což vedlo k mnohým nedorozuměním a mýtům až do dnešní doby. Další doboví autoři píšící o chalumeau byli F. B. C. Majer, J. T. Eisel, D. Diderot a J. d´Alembert, L. N. Berg, C. F. D. Schubart, J. Verschuere-Reynvaan atd.

Jeden z nejranějších důkazů existence chalumeau je zápis norimberské rady z roku 1710. Tento dokument dokládá ranou koexistenci klarinetu a chalumeau.

V evropských muzeích se vyskytuje několik exemplářů, díky kterým známe rozsah, druhy, ladění a stavbu chalumeau. Jmenovitě uveďme instrumenty od nástrojařů Dennera, Liebava, Stuehnwala, Kleninga a Müllera.

[editovat] Skladby pro chalumeau

Nejstarší hudební literatura pro chalumeau je skladba A Variety of New Trumpet Tunes Aires and Minuets z roku 1698. Výsostné pozice se chalumeau dočkal především ve Vídni v první polovině 18. století, kde byl předepisován skladateli, jako byli např. Johann Fux, Attilio Ariosti, Antonio Caldara, bratři Bononciniové atd. V partech psaných pro tento nástroj bylo plně využíváno jeho specifického zvuku, zvláště v pastorálním a milostném kontextu. Jedním z nejplodnějších skladatelů pro chalumeau byl patrně G. P. Telemann, který nástroje používal konzistentně v páru (alt – tenor). V serenádě z roku 1728 prvně použil také klarinetu společně s chalumeau. Party obou nástrojů jsou vedeny diferenciovaně. Chalumeau byl u Telemanna (a nejen u něj) používánán pro zvláště vypjaté, dramatické momenty. Christoph Graupner použil chalumeau ve svých 80 kantátách a v dalších 18 instrumentálních skaldbách. Skladatel využíval nástroj všech velikostí. Z ostatních skladatelů, kteří nástroji věnovali jedno či více děl, jmenujme Vivaldiho, J. F. Fasche, Hasse, Keisera, Königa, Zelenku, Hoffmeistera, Gassmanna, Pichla, Dittersdorfa a Glucka.

O užívání chalumeau i na našem území existuje několik důkazů. Nejznámější užití tohoto nástroje je v opeře L´Origine di Jaromeritz in Moravia F. J. Míči, jehož instrument je sopránové chalumeau, a ne šalmaj, jak se mylně domníval Vladimír Helfert.

Nástroj mizí v sedmdesátých letech 18. st. na úkor klarinetu, který byl zdokonalen. Termín „chalumeau“ se od té doby používá v mnohých jazycích pro označení spodního rejstříku klarinetu. V češtině je bohužel zažito nesprávné spojení „šalmajový rejstřík“. Tento klarinetový rejstřík měl v zvláštní oblibě W. A. Mozart, který jej zrovnoprávnil s rejstříky ostatními.

[editovat] Externí odkazy

[editovat] Literatura

LAWSON, C.: The Chalumeau in Eighteenth-Century Music. Oxford : UMI Research Press, 1981

V jiných jazycích

Static Wikipedia (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu