Chiméra (mytologie)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chiméra - (latinsky Chimaira) je v řecké mytologii dcerou stohlavého obra Týfóna a Echidny, napůl ženy, napůl hada. Sama je fantastická nestvůra.
Chiméra měla zpředu podobu lva, vprostředku divoké kozy a zezadu draka. Její tři tlamy dštily oheň. Žila v rokli sopky, střežila vchod do podsvětí. Člověka okamžitě ucítila, vylezla ze svého doupěte a chrlila na něj oheň. O jejích konkrétních obětech není více známo, ví se ale, že ji zabil Bellerofontés, který přiletěl na okřídleném koni Pégasovi a Chiméru zasáhl několika smrtícími šípy z bezpečné výšky. První šíp ji jenom zranil, zaútočila na něj znovu ohněm svých tří tlam, bušila dračím ocasem, vysoko za ním vyskakovala až se země otřásala a skály pukaly. Bellerofón však dal na hrot svého kopí olovo, to se v plamenném chřtánu obludy roztavilo a spálilo jí vnitřnosti.
Sourozenci Chiméry byli:
- Orthos - dvouhlavý pes
- Kerberos - tříhlavý podsvětní pes
- Sfinx - obluda se ženskou hlavou, lvím tělem a ptačími křídly
- Hydra - obluda s hadím tělem a devíti dračími hlavami
Slovo chiméra zůstává i v novodobém slovníku jako synonymum přeludu, vidiny, klamné představy, něčeho nereálného.
[editovat] Odraz v umění
Chiméra, ač obludná, bývala často antickými umělci zobrazována. Nejznámější byla
- bronzová socha Chiméra z Arezza, vynikající dílo etruského umělce z 5. stol. př. n. l. (v Archeologickém muzeu ve Florencii)
[editovat] Literatura
- Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
