Týfón
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
V řecké mytologii je Týfón (Τυφών, 2.pád Týfóna, latinsky Typhon) nestvůra, kterou Tartaros zplodil s matkou země Gaiou. Týfón byl její poslední dítě. Byl to obr se stovkou dračích hlav a s hlasem člověka, psa a býka. Měl zahubit samotného Dia jako pomstu za potrestání Titánů. Zeus ho po strašném boji přemohl, blesky mu spálil všech sto hlav a svrhl ho do Tartaru, kde ho ponechal navždy. Podle jiných pověstí (římských) Zeus Týfóna dostihl na Sicílii a zavalil ho horou Etnou, z níž dodnes občas šlehají plameny a vychází rachocení uvězněné nestvůry.
Týfónovi a Echidně, což byla napůl žena a napůl had, dcera obra Chrysáóra, se narodili trojhlavý podsvětní pes Kerberos, dvojhlavý pes Orthos, obrovský nemejský lev, lernská Hydra, krommyónská svině, lycká Chiméra, thébská Sfinx, podle některých pramenů byla jejich dcerou i mořská obluda Skylla.
Týfónovo jméno znamená doslova „vířivý vítr“, z anglické výslovnosti vzniklo mezinárodní slovo tajfun.
[editovat] Reference
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí.
- Hesiodos, Theogonia, Zrození bohů.
- Gerhard Fink, Encyklopedie antické mytologie
