Cyprián Majerník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Cyprián Majerník (24. listopadu 1909 Velké Kostolany u Trnavy – 4. července 1945 Praha) byl slovenský malíř působící v Praze, představitel "Generace 1909"

Po studiích na bratislavské soukromé malířské Gustáva Mallého a na pražské Akademii výtvarných umění zůstal natrvalo v Praze a kratší studijní čas pobýval v Paříži. Po své první souhrnné výstavě byl v roce 1935 přijat do Umělecké besedy (zde např. získal čestnou cenu 1942).

Jeho tvorbu patrně velmi ovlivnila propukající choroba (sclerosis multiplex), ale větším dílem i společenské změny a politická mračna nad Evropou. Svůj postoj k fašismu poprvé vyjádřil v obraze „Objetí“ (1936), kde chlupaté tmavohnědé ruce sahají po mladé ženě symbolizující kulturu. Také postava "dona Quijota" se stává jakousi pochodní víry v mnoha jeho obrazech. Majerník citlivě vnímal tragédie Lidic, Ležáků a válečné utrpení miliónů lidí – a tak rok 1942 zákonitě přinesl do jeho tvorby odvážné a radikální účtování s filozofií fašismu – např. monumentálně koncipovaným dílem „Neslýchané setkání“. Tento jeho nejrozměrnější obraz se stal troufalou výzvou nacistům, symbolem protestu proti židovským a vězeňským transportům, proti pochodům smrti.

[editovat] Odkaz a uznání

Hrob malíře Cypriána Majerníka, Vyšehrad-Slavín

Byl a je předním reprezentantem „Generace 1909“ (spolu s Mudrochem, Želibským, Hoffstädterem aj.), která za svůj projev v čase nastupujícího fašismu později získala čestné pojmenování „svědomí doby“. Jeho obrazy shlédli návštěvníci mnoha výstav v evropských městech a také jsou v mnoha galeriích naší republiky. Za dílo i životní postoj Majerník obdržel v roce 1947 in memoriam Státní cenu za cyklus obrazů z období války a v roce 1991 mu prezident republiky propůjčil Řád T.G.Masaryka in memoriam za zásluhy o demokracii a lidská práva.

Ve věku nedožitých šestatřiceti let dobrovolně ukončil svůj život. Pohřben je na vyšehradském Slavíně - pod sochou „Smutek“, kterou vytvořil pro hrob svého přítele sochař Karel Lidický.