Dálnice v Německu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Systém dálnic v Německu (německy Autobahn) patří k nejhustším dálníčním sítím na světě a je svými 12 044 km délky (2007) třetím nejdelším dálničním národním systémem – po Interstate Highway System v USA (75 376 km) a National Trunk Highway System v Číně (45 400 km)[1].
Obsah |
[editovat] Všeobecné údaje
Dálnice jsou v Německu označovány jako Autobahn, s následujícím číslem např. Autobahn 10 (zkráceně A 10), nebo Bundesautobahn (spolková dálnice), např. Bundesautobahn 100 (zkráceně BAB 100) [2].
[editovat] Tempolimit
Otázka zavedení tempolimitu na německých dálnicích je stará několik desítek let a vyznačuje se velmi bouřlivou diskusí, kde na jedné straně stojí zastánci mota „Freie Fahrt für freie Bürger“ (přibližně: „volná / svobodná jízda pro svobodné občany“), na druhé straně pak mnoho expertů z oblastí úrazovosti, ochrany prostředí atd.
Německé dálnice jsou v tomto ohledu jistým unikátem: na přibližně jedné polovině délky není rychlost pro osobní vozy nikterak omezena, platí zde pouze všeobecné, avšak nezávazné doporučení, dodržovat dobrovolný limit 130 km/hod. Přibližně jedna třetina dálnic má pak trvající omezení rychlosti, zbytek se řídí hustotou dopravy a jinými faktory.
[editovat] Mýto
Dlouhé diskuse byly v Německu vedeny i o zavedení mýta (jinak v Evropě všeobecně zavedená zvyklost). Nakonec se částečně prosadily argumenty, podle kterých náklady na stavbu a údržbu dálnic musí být placeny dopravními subjekty. Tyto náklady jsou vysoké – podle všeobecně uznávaných názorů obnášejí 6 až 12 milionů € na kilometr, podle jiných pramenů pak dosahují 26 milionů € na kilometr[3]. Situace je navíc brizantní i tím, že Německo je svou polohou tranzitní zemí, jejích silnice jsou používány přepravními společnostmi mnoha zemí.
K 31. srpnu 2003 bylo proto zavedeno pro nákladní automobily (přes 12 tun) mýtné; vzhledem k technickým potížím provozovatelských firem je však přepracovaný systém v provozu až od 1. ledna 2005.
[editovat] Dějiny německých dálnic
Německé dálnice bývají obvykle spojovány s expanzivní politikou a militarizací Hitlerova Německa. To odpovídá ovšem jen v tom smyslu, že Hitler urychlenou výstavbu dálnic skutečně prosazoval. Myšlenka dálnic je však starší a její dúvody jiné.
I když pojem Autobahn vznikl až roku 1929[4], jsou první dálnice staršího data: za první dálnici vůbec je považován závodní okruh AVUS v Berlíně z roku 1921 (dnes součást dálnice 115), první delší dálnice v Německu, která spojovala dvě města, byla uvedena do provozu 1932 mezi městy Kolín nad Rýnem a Bonn.
Až od roku 1933 dochází k zesílené výstavbě dálnic v Německu. Je však nutno poznamenat, že jejich plánování započalo již dlouho před Hitlerovým uchopením moci, že jejich výstavba byla prováděna s cílem vytvoření pracovních příležitostí, že např. původně plánované mosty nebyly schopny unést tíhu těžších tanků, a že Hitlerova strana NSDAP ještě v době Výmarské republiky jejich výstavbu znemožnila.[5]
[editovat] Organizace
Dálnice v Německu spadají pod správu spolkové vlády. Jejich číslování odpovídá přibližně následujícímu principu:
- dálnice ve směru sever-jih dostávají lichá čísla, ve směru západ-východ sudá
- jednomístné číslice označují dálnice, protínající napříč velké části Německa (číslo 10 pak má Berlínský okruh)
- dvoumístná čísla pak vyznačují dálnice v různých regionech a sice takto:
-
- A 10 a vyšší: Berlín, severovýchod Německa
- A 20 a vyšší: severní Německo
- A 30 a vyšší: Dolní Sasko, východní Vestfálsko (Lippe), Durynsko, Sasko
- A 40 a vyšší: Porýní/Porúří až do oblasti Mokuče
- A 50 a vyšší: dolní Porýní až ke Kolínu
- A 60 a vyšší: Porýní-Falc, Sársko, jižní Hesensko
- A 70 a vyšší: Francko, Vogtsko, Durynsko
- A 80 a vyšší: Bádensko-Württembersko
- A 90 a vyšší: jihozápadní části Bavorska, okolí Bodamského jezera
- třímístné číslice se používají se používají regionálně (pro dálnice, spojující dálnici s městem, spojující dvě dálnice apod.)
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Poznámky a reference
- ↑ Údaje podle Bundesministerium für Verkehr, Bau und Stadtentwicklung (Spolkové ministerstvo pro dopravu, stavebnictví a městský vývoj)
- ↑ Jinak než ostatní silniční spojení podléhají německé dálnice spolkové správě a kompetencím.
- ↑ Údaje politického televizního magazínu Report z 13. března 2006 ([1]
- ↑ V Německu ho propagoval předseda projektu HaFraBa – Hamburg-Frankfurt-Basel – Robert Otzen roku 1929.
- ↑ Ke komplexu válečného využití německých dálnic srv. např. Richard Vahrenkamp, Road without cars ([2]) a Hitler and the autobahn ([3]).
- Andreas Busch: Die Geschichte des Autobahnbaus in Deutschland bis 1945, Verlag Rockstuhl, Bad Langensalza 2002, ISBN 3-936030-40-5
[editovat] Externí odkazy
A 1 | A 2 | A 3 | A 4 | A 5 | A 6 | A 7 | A 8 | A 9 | A 10 | A 11 | A 12 | A 13 | A 14 | A 15 | A 17 | A 19 | A 20 | A 21 | A 22 | A 23 | A 24 | A 25 | A 26 | A 27 | A 28 | A 29 | A 30 | A 31 | A 33 | A 36 | A 37 | A 38 | A 39 | A 40 | A 42 | A 43 | A 44 | A 45 | A 46 | A 48 | A 49 | A 52 | A 57 | A 59 | A 60 | A 61 | A 62 | A 63 | A 64 | A 65 | A 66 | A 67 | A 70 | A 71 | A 72 | A 73 | A 74 | A 77 | A 80 | A 81 | A 85 | A 86 | A 89 | A 90 | A 91 | A 92 | A 93 | A 94 | A 95 | A 96 | A 98 | A 99 | A 99a | A 100 | A 102 | A 103 | A 104 | A 105 | A 111 | A 113 | A 114 | A 115 | A 143 | A 210 | A 215 | A 226 | A 241 | A 250 | A 252 | A 253 | A 255 | A 261 | A 270 | A 280 | A 281 | A 293 | A 339 | A 352 | A 388 | A 391 | A 392 | A 395 | A 443 | A 445 | A 480 | A 485 | A 516 | A 524 | A 535 | A 540 | A 542 | A 544 | A 553 | A 555 | A 559 | A 560 | A 562 | A 565 | A 571 | A 573 | A 602 | A 620 | A 623 | A 643 | A 648 | A 650 | A 652 | A 656 | A 659 | A 661 | A 671 | A 672 | A 680 | A 683 | A 687 | A 831 | A 861 | A 862 | A 864 | A 952 | A 980 | A 995 | A 999
