Džbán (geologická oblast)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Džbán je geomorfologická oblast rozkládající se ve středních Čechách přibližně mezi městy Louny, Slaný, Kladno, Rakovník a Žatec. Pro Džbán jsou charakteristické rozsáhlé náhorní roviny oddělené hlubokými a širokými údolími. Přírodní park.
[editovat] Geologie
Náhorní roviny jsou pokryty 3 až 12 metrů silnou opukovou vrstvou. Opuka je tvrdá, ale leží na měkkém (patrně permském) pískovci, takže jakmile na kraji opuka zvětrá, nastává rychlá svahová eroze. Teprve zhruba o 50 až 300 metrů níže pískovec končí a začínají jíly (patrně z období devonu až karbonu), často červeně zbarvené.
Hluboká údolí se v centrální části prořezávají prvohorními sedimenty ve směru od jihu na sever (povodí Ohře). Na východní straně Džbánu tečou potoky v údolích od západu na východ (povodí Vltavy). Jižní část Džbánu odvodňuje potok Kačák (Loděnický potok).
[editovat] Příroda Džbánu
Džbán dnes leží v mírném srážkovém stínu a je poněkud suchý. Velkou část území pokrývají lesy a to zejména na náhorních rovinách, na terénních zlomech a na návětrných (vlhčích) svazích. Lesy jsou intenzivně hospodářsky využívány, v rovinách převažuje smrk a na svazích buk.
Přírodní rezervace se nacházejí zejména v okolí Bílichova. Chráněna jsou jak údolní společenstva (kýchavice bílá, orchideje), tak společenstva hran svahů (medvědice). Někdy po roce 1990 byl vyhlášen Přírodní park Džbán sdružující různá cenná území do velké chráněné oblasti s nejnižším stupněm ochrany.
V oblasti Džbánu se pěstují zejména obiloviny, pícniny a chmel.
[editovat] Historie
Z mladší doby kamenné pocházejí Kounovské řady.
Oblast Džbánu nemá přirozené centrum. V období raného středověku mělo větší význam hradiště Dřevíč (dnes rozsáhlá louka obklopená opukovými skalami), údajně do 10. století plnící roli krajského soudu, který později přešel do Slaného.
Ve středověku byl nejvýznamnějším místem malý hrad Džbán (dnes velmi špatně zachovaná zřícenina východně od železniční stanice Mutějovice a nedaleko od něj hrad Pravda (nad Domoušicemi), oba jednoduché ostrožní hrady. Pravda byla po husitském hnutí přestavěna na mohutnější pevnost.
V devatenáctém století bylo v oblati Džbánu objeveno černé uhlí (kounovsko-slánská sloj), které se do poloviny století dvacátého extenzivně těžilo.
