David Irving

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

David John Cawdel Irving (* 24. března 1938, Hutton) je kontroverzní britský historik se zaměřením na období 2. světové války.

Obsah 1 Život 2 Zpochybňování holocaustu 3 Externí odkazy 4 Bibliografie

[editovat] Život

David Irving se narodil roku 1938 v britském Huttonu. Jeho otec byl důstojníkem královského námořnictva, matka ilustrátorka.

Po dokončení střední školy začal studovat přírodní vědy nejprve na Imperial College London a posléze na Londýnské univerzitě. Svá vysokoškolská studia však nikdy nedokončil. Historii nikdy nestudoval, v tomto oboru je autodidaktem. Jako student se účastnil činnosti britských konzervativců a působil jako editor satirického časopisu Carnival Times, ve kterém se mimo jiné zastával apartheidu v Jihoafrické republice.

Po ukončení studia pracoval rok v Porúří u koncernu Thyssen. Naučil se tam perfektně německy, což mu později posloužilo při jeho historické práci. Začal se zajímat o německé dějiny a na toto téma také v letech 1959 až 1961 publikoval v Británii řadu článků. Tato série článků mu posloužila jako základ pro jeho první knihu The Destruction of Dresden (česky Zkáza Drážďan), kterou publikoval roku 1963 (v roce 1995 vyšla v přepracováné verzi s podtitulem „Apokalypsa 1945“). V ní se věnoval náletu spojenců na saskou metropoli ke konci války a jeho nutnosti. Od té doby napsal řadu knih, které se zabývají především obdobím druhé světové války. Do konce šedesátých let vyšly ještě v roce 1964 The Mare´s Nest (česky Tajné zbraně), která se věnuje vývoji takzvaných zázračných zbraní v nacistickém Německu, roku 1967 The Virus House, věnovaná německému atomovému programu, The death of General Sikorski, která pojednává o smrti předsedy polské exilové vlády při údajné letecké nehodě u Gibraltaru a The Destruction of Convoy PQ 17 o pokažené spojenecké námořní operaci na konvojové trase do Sovětského svazu.

V dalších letech vydal řadu knih, z nichž vyčnívají biografie Erwin Rommela, Josepha Goebbelse, Hermanna Göringa, Winstona Churchilla, Erharda Milcha, kniha Hitler´s war, v níž se snažil o vylíčení průběhu války z pohledu Hitlera a zpochybnil v ní představu Hitlera jako všemockého diktátora nezávislého na svém okolí, a Nuremberg: The Last Battle (Norimberk: Poslední bitva), kde vylíčil průběh Norimberského procesu a snažil se mimo jiné zodpovědět otázku, kdo poskytl Göringovi ampuli s jedem.

Od devadesátých let se angažuje v kalifornském Institute for Historical Review.

[editovat] Zpochybňování holocaustu

V poslední letech se dostali do zájmu médií a veřejnosti jeho názory na holocaust. Již ve své knize Hitlerova válka zastával názor, že Hitler konečné řečení židovské otázky nenaplánoval a do roku 1943 ani o jeho realizaci nevěděl. Ke konci osmdesátých let a na počátku let devadesátých zastával názor, že v Osvětimi neexistovaly plynové komory. Tento postoj mu vynesl zařazení mezi antisemity a popírače holocaustu a glorifikaci ze strany neonacistických a antisemitských hnutí, pro něž se stal ikonou a vzorem historiků. Roku 1995 prohrál občanskoprávní spor, v němž žaloval historičku Deboru Lipstadtovou pro pomluvu (veřejně jej označila právě jako popírače holocaustu a antisemitu). Soud jeho žalobu zamítl a ztotožnil se s tvrzením Lisptadové, což pro Irvinga znamenalo jednak morální porážku, jednak těžké finanční potíže. Postupně byl označen za personu non grata v řadě zemí (Kanada, Německo, Itálie). Když v roce 2006 na pozvání jednoho univerzitního studentského spolku neopatrně navštívil Rakousko, kde na něj byl od konce 80. let pro popírání holocaustu vydán zatykač, byl zatčen a odsouzen pro politický trestný čin popírání holocaustu na 3 roky vězení, přestože již dříve odvolal své tvrzení zpochybňující existenci plynových komor. Propuštěn byl předčasně v prosinci 2006. Proti perzekuci Irvinga se postavila řada zastánců svobody slova, dokonce i jeho odpůrkyně Deborah Lipstadtová.

David Irving je znám jako kontroverzní historik, který dokázal objevit řadu doposud neznámých pramenů a získat řadu unikátních svědectví. Jeho kritici jej obviňují, že zkresluje získaná fakta a účelově vybírá zdroje a používá značně neprofesionální pracovní metody. Řada jeho knih vyšla v České republice, na českém trhu s historickými tituly patří k nejpřekládanějším autorům.

[editovat] Externí odkazy

• Web Davida Irvinga (anglicky). Vetšina Irvingových knih je zde volně přístupná ve formátu PDF.
• Britské listy: David Irving jako „mučedník za svobodu projevu“?
• David Irving a Osvětimská lež
• Nonnemann, František: Irving odsouzen
• Brendan O'Neill: Svoboda projevu v Evropě: Musí to být buď všechno, nebo to není nic
• České noviny: Davida Irvinga popírání holokaustu znemožnilo vědecky i lidsky
• Král, Richard: Irvingovo vítězství

[editovat] Bibliografie

• The Destruction of Dresden (1963)
• The Mare's Nest (1964) (česky: Tajné zbraně)
• The Virus House (1967
• The Destruction of Convoy PQ17 (1967)
• Accident — The Death of General Sikorski (1967)
• Breach of Security (1968)
• The Rise and Fall of the Luftwaffe (1973), a biography of Erhard Milch (Luftwaffe: vzestup a pád)
• Hitler's War (1977), Hitler in wartime
• The Trail of the Fox (1977), a biography of Erwin Rommel (Rommel, liška pouště)
• The War Path (1978)
• The War Between the Generals (1981)
• Uprising! (1981)
• The Secret Diaries of Hitler’s Doctor (1983)
• The German Atomic Bomb: The History of Nuclear Research in Nazi Germany (1983)
• War Between the Generals (1986)
• Der Morgenthau Plan (1986)
• Churchill's War (1987), Churchill in wartime
• Göring (1989), biography of Hermann Göring (Göring: Biografie Hermanna Göringa)
• Goebbels — Mastermind of the „Third Reich“ (1996) (Goebbels - Pán myšlenek Třetí říše)
• Hitler's War (1991), revised edition, incorporating The War Path
• Nuremberg: The Last Battle (1996) (Norimberk - Poslední bitva)
• Churchill's War Volume II: Triumph in Adversity (1997)
• Hitler's War and the War Path (2002) (Hitlerova válka a válečná stezka let 1933-1945)