Dehtové písky
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dehtové písky, také ropné písky nebo živičné písky, jsou směsí jílu, písku, vody a živicí. Těží se kvůli živicím, které mohou být zpracovány na ropu. Tyto živice obsahují v průměru:
83,2 % uhlíku 10,4 % vodíku 0,94 % kyslíku 0,36 % dusíku 4,8 % síry
[editovat] Naleziště
Naleziště dehtových písků jsou po celém světě, nejvíce ve Venezuele a v provincii Alberta v Kanadě. I když se do obvyklých statistik nezařazují, obsahují asi dvakrát více ropy než všechna klasická ropná pole dohromady, ale jak velké procento z nich půjde skutečně vytěžit, je zatím sporné.
[editovat] Metody těžby
Pokud se dehtové písky nalézají blízko zemského povrchu, těží se v povrchových dolech. Vytěžený materiál se promíchává s horkou vodou a ropné živice se sbírají z povrchu. Živice jsou mnohem hustší než běžná surová ropa, a aby mohly být transportovány v ropovodech, musí být buď smíchány s lehkou ropou nebo se štěpí pomocí krakování. Na produkci jednoho barelu ropy jsou třeba dvě tuny dehtových písků.
Odhaduje se, že 80 % kanadských dehtových písků je příliš hluboko pod povrchem. Pro hlubinnou těžbu jsou vyvíjeny metody, které vyžadují masivní injektáž horké vodní páry přímo do ložiska, čímž se živice uvolní a mohou být vypumpovány na povrch. Hlavními nevýhodami jsou nutnost mít poblíž vydatný zdroj vody a zdroj energie na produkci páry a také problém s velkým množstvím odpadní vody. Podle kritiků je masová těžba vyhledem k těmto problémům neproveditelná, zastánci těžby tvrdí, že se tyto technologie v budoucnu zefektivní.
Vzhledem k tomu, že světové zásoby ropy jsou konečné, budou tyto a jiné nekonvenční zdroje ropy pravděpodobně v budoucnosti hrát větší úlohu než dnes.
