Eda Kriseová
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eda Kriseová (* 18. července 1940 Praha) je česká novinářka a spisovatelka.
Po maturitě (1958), vystudovala Institut novinářství a osvěty na UK, absolvovala r. 1963. Poté se stala novinářkou v časopise Mladý svět, kde působila až do roku 1968. V roce 1969 byla reportérkou v časopise Listy. Koncem roku 1969 se stala asistentkou v Ústavu pro teorii a dějiny sdělovacích prostředků při UK.
Roku 1972 se díky svým postojům stala zakázanou autorkou, do r. 1976 pracovala v universitním archivu, poté byla nucena toto místo opustit a pracovala zcela mimo obor.
Ihned po sametové revoluci (1989) se stala poradkyní V. Havla, kterou zůstala až do roku 1992. Poté se věnuje jen literární činnosti.
[editovat] Dílo
Začínala jako reportérka, její reportáže byly velmi často z „exotických zemí“. S vlastní literární tvorbou začala až po roce 1972, kdy ji bylo znemožněno pracovat v oboru žurnalistiky.
- Křížová cesta kočárového kočího, samizdat 1977, zahraničí 1979, v ČR 1992 jedná se o devět povídek z psychiatrické léčebny
- Sluneční hodiny, zahraničí 1978, v ČR 1992; povídky
- Pompejanka, zahraničí 1980, v ČR 1990; román
- Klíční kůstka netopýra a jiné povídky,
- Arboretum
- Co se stalo
- Ryby raky
- Václav Havel: Životopis, 1991 dílo bylo i díky její funkci i díky zpracování považováno za tendenční
- Já a &ponsko, napsáno v r. 1968, jednalo se o cestopis, který vyšel, spolu s dalšími dvěma podobně laděnými cestopisy jiných autorů, roku 1969 v knize Putování bez fraku
[editovat] Pro děti
- Prázdniny s Bosonožkou
- Tereza a Majda na horách
