Eduard Albert
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| bratr | |
| sestra | |
| sestra | |
Prof. MUDr. Eduard Albert (20. ledna 1841 Žamberk – 26. září 1900 Žamberk) byl český chirurg, univerzitní profesor, popularizátor české poezie, překladatel a básník.
[editovat] Život
Eduard Albert, profesor a přednosta 1. chirurgické kliniky ve Vídni, se narodil v rodině hodináře v Žamberku. Z několika jeho sourozenců se stali známými ještě František Albert (1856–1923), lékař a spisovatel, Tereza Svatová (1858–1940), spisovatelka, a Kateřina Thomová (1861–1952), význačná představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea.
Medicínu studoval ve Vídni, kde jej nejvíce ovlivnili profesoři Karel Rokytanský a Josef Škoda. V roce 1873 byl Albert jmenován řádným profesorem chirurgie a přednostou chirurgické kliniky v Innsbrucku. Během svého působení prosazoval dodržování zásad antisepse a vydal několik odborných lékařských knih.
V roce 1881 se v Praze ucházel o místo přednosty chirurgické kliniky při české univerzitě. Albert však neuspěl, přednost byla dána jinému kandidátovi. Když byl v Praze odmítnut, ucházel se o místo přednosty chirurgické kliniky ve Vídni. Když se neprosadil v Praze, dosáhl o to většího úspěchu ve Vídni a stal se přednostou 1. chirurgické kliniky. Kromě vedení chirurgické kliniky provozoval ve Vídni velmi výnosnou soukromou chirurgickou praxi s rozsáhlou klientelou, která mu byla zdrojem velikých příjmů. Jako poslanec říšského sněmu podporoval ve Vídni české snahy o osamostatnění.
Do rodného Žamberka se profesor Albert vracel stále častěji a podporoval zde různé spolky a zájmové skupiny, na místním hřbitově nechal postavit kapli, věnovanou Sv. Vojtěchovi. V roce 1889 koupil v Žamberku rozsáhlý pozemek, s překrásným výhledem na okolní hory. Na tomto pozemku nechal postavit vilu, do které si zval hosty, kteří patřili k významným osobnostem tehdejšího kulturního i politického života. K jeho přátelům patřili Tomáš Garrigue Masaryk, Jaroslav Vrchlický, Karel Klosterman, František Ladislav Rieger, Alois Jirásek, Adolf Heyduk a další. Věnoval se různým druhům činnosti, psal básně, společně s T.G. Masarykem a Jaroslavem Vrchlickým pátral po stopách Českých bratří v Žamberku a blízkém Kunvaldu, s páterem Karlem Chotovským vydal v roce 1889 „Paměti Žamberské“. Byl nejprve zastáncem, později odpůrcem pravosti Zelenohorského rukopisu.
Dne 26. září 1900 profesor Eduard Albert ve své vile nečekaně zemřel. Byl pohřben na žambereckém hřbitově, ale jeho syn nechal ostatky po roce převést do Vídně. Vilu společně s pozemky dědici prodali a v průběhu několika let zde bylo vystavěno sanatorium pro léčbu tuberkulozy, nazvané na památku pana profesora „Albertinum“.
[editovat] Publikace
- E. Albert: Diagnostika chirurgických nemocí (1876)
- E. Albert: Učebnice chirurgie a nauky operační (1877)
- E. Albert, P. K. Chotovský: Paměti Žamberské (1889)
- E. Albert: Památky po Bratřích českých v Žamberce; Časopis muzea Království českého roč. 64 (1890)
- E. Albert: Památky po Bratřích českých v Kunwaldě; Časopis muzea Království českého roč. 65 (1891)
