Elektrování tělesa
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elektrování tělesa je činnost, kterou těleso získá elektrický náboj. Tělesu s elektrickým nábojem se pak říká elektricky nabité těleso.
[editovat] Částicové vysvětlení
Vzhledem ke složení látek z částic znamená elektrování proces oddělování kladných a záporných částic, které se nacházejí i v nenabitém (elektricky neutrálním) tělese. Nejmenším takovým tělesem je atom, který obsahuje stejný počet protonů (kladně nabité částice) a elektronů (záporně nabité částice), takže se navenek jeví jakoby bez náboje. Vyjmutím nebo přidáním jednoho nebo více elektronů se z atomu stává kladný iont (kationt) nebo záporný iont (aniont). V kationtu je větší počet protonů než elektronů, v aniontu je počet protonů menší než počet elektronů.
[editovat] Způsoby elektrování
Přesunutí elektrického náboje z jiného zelektrovaného tělesa přímým dotykem.
Elektrostatická indukce - těleso se zelektruje přiblížením jiného tělesa s elektrickým nábojem. Tím se v nejbližších vrstvách tělesa přitáhnou částice s opačným nábojem a naopak odpudí částice se stejným nábojem. Využívá se např. v kopírkách nebo laserových tiskárnách a v elektrostatických filtrech.
Tření - mechanický způsob. Zvýšený tepelný pohyb částic díky tření umožní uvolnění některých elektronů z atomů a jejich přemístění mezi tělesy. Jedná se o historicky první způsob praktického zkoumání elektřiny. K dokonalosti je tato metoda přivedena ve van de Graafově generátoru a v kombinaci s elektrostatickou indukcí ve Whimhurstově indukčním elektriku.
Termoelektrický jev - působením tepla vystupují na povrch tělesa elektrony. Termoemise se používá ve vakuových elektronkách.
Ionizace - působením záření (rentgenové záření, mikrovlnné záření, aj.) vhodné vlnové délky na látku se z některých atomů může uvolnit elektron.
Fotoelektrický jev - absorpcí fotonů s dostatečnou energií se může elektron uvolnit z atomu, nastává fotoemise. Používá se ve fotovoltaických článcích. Jako první vysvětlil tento jev Albert Einstein pomocí kvantové teorie světla.
Piezoelektrický jev - stlačením krystalů některých látek vzniká na jejich povrchu elektrický náboj. Používá se u piezoelektrických zapalovačů.
Chemicky - vzájemnými reakcemi mezi látkami může docházet k přemisťování elektronů mezi tělesy, nebo k disociaci molekul na kladné a záporné ionty při rozpuštění nějaké látky v kapalině. Používá se v elektrochemických zdrojích (suchý článek, alkalický článek, akumulátor).
