Piezoelektrický jev
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Piezoelektrický jev (z řeckého piezein – tlačit) je schopnost krystalu generovat elektrické napětí při mechanické deformaci, příp. opačný jev, kdy vložení střídavého napětí na protilehlé plochy krystalu způsobí jeho oscilaci. Tohoto jevu se využívá při konstrukci oscilátorů, měničů, měřicích přístrojů či senzorů.
Může se vyskytovat pouze u krystalů, které nemají střed symetrie.