Erik Satie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eric Satie (17. května 1866 Honfleur – 1. července 1925 Paříž) byl francouzský skladatel, který v mnoha směrech předešl svou dobu. Byl velmi tvůrčí osobností a měl výrazný vliv na své současníky, především Clauda Debussyho, Maurice Ravela a Francise Poulenca. Protože jeho hudba byla velmi novátorská, měl též výrazný vliv i na moderní skladatele.
[editovat] Dílo
Satie byl vlastně prvním minimalistou. Experimentoval s hudbou, které říkal „furniture musique“, čímž mínil zvuky pozadí či prostředí. Tím se stal vlastně předchůdcem ambientní hudby. Skládal hudbu tak, aby byla poslouchána např.z různých úhlů, proto vzájemně velmi podobné skladby dělil do jednotlivých částí z tohoto hlediska. Mnoho jeho skladeb bylo inspirována středověkou kompoziční architekturou.
Jeho nejslavnějšími díly jsou „Gymnopédies“ (tři příbuzné skladby pro klavír), mystické Vexations z roku 1893 (tvoří je 840 krát opakovaná krátká klavírní pasáž), klavírní suita „ Trois Morceaux“, balet „Parade“ (s účastí několika speciálních nástrojů) a další baletní kus „Relâche“ (s doprovodnou filmovou sekvencí).
Hudba Erika Satie byla pro současníky nepřijatelná, proto zůstala pro šurší publikum neznámou až do šedesátých let 20.století.
[editovat] Přehled významných skladeb
- Gymnopédies I-III
- Gnossiennes I-VI
- Nocturnes I-V
- Deux rêveries nocturnes
- Embryons dessechés
- Prélude de la porte héroïque du ciel
- Trois morceaux en forme de poire
- Vexations
- Sonatine Bureaucratique
- Le Picadilly (1904)
- Vieux Sequins et Vieilles Cuirasses
- Prélude en tapisserie
- Socrate
- Parade, balet
- Relâche, balet
