Fázový přechod
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Fázový přechod je fyzikální pojem, označující skokovou změnu makroskopických vlastností termodynamického systému (fáze) při změně nějaké termodynamické proměnné (např. teploty).
[editovat] Základní vlastnosti
Při fázovém přechodu se vždy náhle mění některá makroskopická vlastnost látky, např. hustota, tepelná vodivost, měrná tepelná kapacita atd. Při stálých podmínkách mohou současně existovat dvě fáze - v tom případě mezi nimi je tzv. fázové rozhraní (např. led taje pouze na povrchu) nebo dokonce tři (tzv. trojný bod). Velmi často je přechod mezi fázemi spojen s určitým specifickým teplem, tj. energií, kterou látka musí přijmout či odevzdat, aby k fázovému přechodu mohlo dojít.
[editovat] Příklady fázových přechodů
K běžným příkladům fázových přechodů patří skupenské fázové přechody, tj. změna skupenství:
Další příklady: vznik supravodivosti v kovech a některých dalších látkách při nízké teplotě; vznik feromagnetické fáze v magnetických materiálech.
