Francesco Caratti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Francesco Caratti (* mezi 1615 - 20 Bissone (kanton Tessin, Švýcarsko ; + 1677 Praha?) ; italský architekt a stavitel raného baroka v Čechách.

Vyučil se patrně ve Vídni, do Čech přišel přes Moravu (Valtice 1645). Jeho pobyt v Praze je doložen od roku 1652, i když se má za to, že do Prahy přišel již ve 40. letech. Pracoval převážně pro šlechu (Michnové z Vacínovic, Černínové (1667 až 1677), Thurnové, Morzinové?) a jejich prostřednictvím pro dominikány na Malé Straně a staroměstské? a malostranské jezuity.

Jeho umělecká tvorba výrazně převyšuje průměr tehdejší raně barokní architektury v Čechách. Jsou zřetelně vidět vlivy vídeňského prostředí, ale osvědčuje i znalost architektury římské a severoitalské 16. století. K jeho nejvýznamnějším a archiválně doloženým dílům patří dnes již zaniklý dominikánský kostel sv. Maří Magdaleny na Malé Straně a Černínský palác v Praze na Hradčanech (1669 - 94) (dnes Ministerstvo zahraničních věcí), který připomíná stavby Palladiovy, ale dociluje v kolosálním měřítku jiného účinku, než stavby renesanční a manýristické. Vysokou kvalitu a podobné slohové rysy má severní rizalit zahradního traktu Michnovského paláce na Malé Straně (1644 - 45), kde ovšem stará atribuce Carattimu je nejistá. Pro dílo, jež připomíná přísným geometrickým řádem pilastrů a říms i ušlechtilou klasickou vyvážeností římskou architekturu, se soudobé bádání ohlíží po jiném, zatím však neurčeném autorovi. Chybně byly v minulosti Carattimu připsány kupole a portikus kostela sv. Salvátora na Starém Městě, nepravděpodobná je jeho účast na základní podobě a dispozici klášterního kostela Nejsvětější Trojice v Klášteře u Nové Bystřice (JH)

Jeho žákem byl Giovanni Battista Maderna.

[editovat] Dílo

Carattiho prací je zřejmě západní průčelí románské baziliky sv. Jiří na Pražském hradě
navrhl kašnu pod sochu sv. Jiří na Pražském hradě (realizována G. B. Spinetou (*? ; +3.11.1663); v roce 1928 zanikla)
navrhl okrouhlou kapli na starém hradě Petršpurku nad Petrohradem (LN)
nelze vyloučit, že se ve službách Michnů Caratti podílel na výstavbě kaple P. Marie Einsiedelnské v Radíči, která byla úplně dokončena r. 1676.
mohl pracovat i pro Václavova bratrance Viléma Bedřicha Michnu v Chýších (KV), který zde tehdy finančně podporoval výstavbu karmelu (1660 - 63).
navrhoval drobné úpravy na zámku v Nejdku (KV)
pracoval ve Stružné (KV) (tehdy ještě Kysiblu),
později pracoval na hradě Kosti a loveckém zámečku Humrechtu (oboje u Sobotky (JC)), a v Kostomlatech pod Milešovkou.
v Kosmonosech (MB) stavěl kostel sv. Kříže, k němuž vypracoval i plány, a později k němu stavěl samostatnou zvonici. Plány na zvonici zhotovil v roce 1672 a měl nad její stavbou i vrchní dohled.
v roce 1670 vypracoval plány pro přestavbu Loubského domu (čp. 175/III) na Malé Straně ve Sněmovní ulici. Není známo, zda byla přestavba domu realizována.
v r. 1671 vypracoval plány na opravu hradu Andělská Hora (KV).
v roce 1672 se účastní se nevelké opravy černínské kaple s oltářem sv. Tomáše z Villanovy v kostele Neposkvrněného Početí Panny Marie hybernského kláštera (Nové Město pražské).
na počátku r. 1673 rýsoval návrhy na profesní dům jezuitů (čp. 2/III) na Malé Straně.
pro Černíny vypracoval návrh na odpočinkový dům ("rybářskou chatu") v Dolním Bousově (MB).
kolem r. 1673 provedl návrh (zachovaný) na nový palác, jenž měl stát v místech dnešních domů čp. 174 a 175/IV na Hradčanech. K realizaci nikdy nedošlo.
připisuje se mu dům svatovítských proboštů (čp. 48/IV) na Pražském hradě

[editovat] Externí odkazy

Životopis v KDO BYL KDO
Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, red. P. Vlček, nakl. ACADEMIA, Praha 2004
Dudák, V. a kol.: Encyklopedie světové architektury, nakl. BASET, Praha 2002
Encyklopedie českého výtvarného umění, red. E. Poche, nakl. ACADEMIA, Praha 1975
Neumann, Jaromír: Český barok, nakl. Odeon, Praha 1974