František Matouš Klácel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Matouš Klácel (7. dubna 1808, Česká Třebová – 17. března 1882, Belle Plaine, USA), byl český básník, novinář a filosof, zastánce českomoravské jednoty.
Studoval gymnasium v Litomyšli, kde vystudoval i filosofii.
V roce 1833) byl vysvěcen na kněze. Roku 1835 se stal profesorem filosofie na biskupském filosofickém ústavě v Brně.
Roku 1848 byl členen Národního výboru a delegátem Slovanského sjezdu. V letech 1848–1851 působil v redakci Moravských Novin.
V roce 1849 se podílel na založení Národní jednoty sv. Cyrila a Methuda, která se (1855) změnila na Matice moravská.
Roku 1869 odplul do Ameriky, kde se s krajany několikrát pokusil založit společnost (resp. sektu), založenou na lásce lidí a jejich dobročinosti. Členové těchto společenství se oslovovali bratře a sestro a říkali si nemýlenci.
Prováděl výzkumy dědičnosti znaků u rostlin.
Přítel Boženy Němcové
[editovat] Dílo
- Ferina lišák – zvířecí epos.
- Bajky Bidpajovy – dvě knihy, 1. díl vydán pod jménem František Třebovský – pseudonym.
- Jahůdky ze slovanských lesů – vydány pod jménem J. P. Jordana
- Erklärungen der wichtigsten philosophischen Ausdrücke – Výklad nejdůležitějších filosofických výrazů.
- Počátky vědecké mluvnictví českého
- Dobrověda
- Slovník pro čtenáře novin, v němž se vysvětlují slova cizího pùvodu
- Listy přítele k přítelkyni o původu socialismu a komunismu – dopisy adresované B. Němcové – vysvětluje teorie o „ideálním“ uspořádání společnosti.
