Česká Třebová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Česká Třebová

znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0534 580031
kraj (NUTS 3):	Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4):	Ústí nad Orlicí (CZ0534)
obec s rozšířenou působností:	Česká Třebová
pověřená obec:	Česká Třebová
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	41,00 km²
obyvatel:	16 780 (2005)
zeměpisná šířka:	49° 54´ 9˝ s. š.
zeměpisná délka:	16° 26´ 56˝ v. d.
nadmořská výška:	375 m
PSČ:	560 02
základní sídelní jednotky:	23
místní části:	6
katastrální území:	6
adresa městského úřadu:	Městský úřad Česká Třebová Staré náměstí 78 560 02 Česká Třebová
starosta:	Jaroslav Zedník
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Česká Třebová (německy: Böhmisch Trübau) je město na východě Čech, je jedno z nejstarších, nejvýznamnějších a čtvrté největší město Pardubického kraje. Česká Třebová má 16 533 obyvatel (2006) a katastrální rozlohu 41 km². Nachází se v přibližně severo-jižně orientované kotlině řeky Třebovky, která je ze západní a východní strany ohraničena zalesněnými hřebeny s nejvyššími kopci v okolí: Kozlovský kopec (603 m n. m.) a Palice (613 m n. m.). Město a okolí se někdy nazývá Českotřebovsko, širší je někdy označováno jako Českotřebovské mezihoří. Do České Třebové byla v roce 1845 přivedena železnice a brzy na to se stala významným železničním uzlem.

[editovat] Členění města

Město se člení na 6 katastrálních území (zároveň místní části):

Česká Třebová
Kozlov u České Třebové
Lhotka u České Třebové
Parník
Skuhrov u České Třebové
Svinná u České Třebové

[editovat] Historie

Ve městě a okolí se dá najít řada různých fosílií – důkaz existence pravěkého moře.

První písemná zmínka o České Třebové je z roku 1278. Předchůdcem města byla osada na pravém břehu řeky Třebovky s románskou rotundou sv. Kateřiny (rotunda postavena v 1. polovině 13. století, první zmínka o ní je však až z roku 1335). Jako město je osada poprvé jmenována roku 1292. V těch dobách patřilo k lanšperskému panství. V darovací listině Václava II. bylo město dáno roku 1304 Zbraslavskému klášteru. V těchto dobách se v České Třebové rozvíjí cechy tkalcovský, hrnčířský a další. V předhusitských dobách patřilo město biskupům Litomyšlským, ale v husitských dobách se město přiklonilo k Husovu učení.

Po husitské době město patřilo několika majitelům: Kostkové z Postupic, Vilém z Pernštejna, Petr Bohdanecký z Hodkova. Poslední jmenovaný nechal vystavět na náměstí renesanční radnici, na které je jeho erb. Za vlády Jiřího z Poděbrad pobili českotřebovští občané v roce 1469 zbloudilý oddíl vojska Matyáše Korvína nedaleko města. V Třebové měla sbor jednota bratrská.

V době pobělohorské se stal pánem města rod Lichtenštejnský (nyní rod vládne v Lichtenštejnsku). V této době byla městu odňata většina práv a město postupně chudlo. Dalšími ranami byly třicetiletá válka, hladomory a požáry. Při požáru v roce 1636 bylo celé město téměř zničeno. Přes všechny překážky ve městě kvetlo lidové umění. Dochovaly se např. malby na skle, řezbářské výtvory a hlavně vyřezávané, malované betlémy. V roce 1848 město získává samostatnost a prvním starostou se stává František Rybička. Z města například pocházeli významní národní buditelé Jan Hýbl a František Matouš Klácel.

Nejbouřlivější rozvoj prodělalo město po roce 1845, když zde Jan Perner vybudoval železnici Olomouc–Česká Třebová–Praha a v roce 1849 trať Brno–Česká Třebová. Od této doby město začíná rapidně růst.

Za 2. světové války byla Česká Třebová hraničním městem: ležela na hranicích Protektorátu. Vesnice Rybník, která leží hned vedle města, byla už v Sudetech. Za války bylo málem místní nádraží a část města vyhozena do povětří: Na nádraží zastavil německý vlak plný nepoužitého střeliva a výbušnin z východní fronty. Na druhé koleji stál vlak s německým lazaretem. Velitel vlaku se střelivem chtěl svůj vlak vyhodit do povětří. Aby nepadl do rukou Rusů. Velitel lazeretního vlaku ho však zastřelil, aby zachránil zraněné vojáky v jeho vlaku.

V dobách socialismu měla ve městě ruská armáda kasárny, které jsou dnes v dezolátním stavu. Po sametové revoluci se město renovuje a dostává novou moderní tvář.

[editovat] Pověst o znaku a další pověsti

Ve znaku města je černý kohout s lidskou hlavou a trojbokým, špičatým a žlutým kloboukem. Kohout leží na červeném podkladu. O zrodu znaku vypráví pověst: „Městský písař ztratil městské pečetidlo a za to měl být popraven. Jeho žena si při vysypávání odpadků na smetišti všimla, jak kohout v hromadě odpadků vyhrabal ztracané pečetidlo. Žena ho vzala a přinesla rychtáři a konšelům, čímž byl písař díky kohoutu zachráněn.“ A od té doby je v erbu kohout s hlavou písaře, který o ní málem přišel.

Říká se, že ve městě občané korunovali rakouského krále Karla I. na českého krále a to ve stodole hrncem, když městem projížděl se svojí manželkou Zitou.

Z České Třebové a okolí pochází přes 35 pověstí. Např. O Javorce, U tří čertů, Vodník v Benátkách, Ohnivý kočár na pivní cestě, Lakomý sedlák, Lesní panny, O Zuzaně, O lesním muži,…

[editovat] Hospodářství

Do roku 1970 byl v České Třebové pivovar. Poté, co byla výroba piva ukončena, fungovala v jeho prostorách několik let sodovkárna. V polovině 80. let byl starý závod zbourán a na jeho místě vyrostla nová hala pro sousední n. p. Sigma (dříve Armaturka, dnes LDM). V těchto prostorách nyní vyrábí rakouská firma Pewag sněhové řetězy.

V tehdy samostatné městské části Parník byl v roce 1849 založen velký textilní závod. V historii vystřídal několik jmen: Hermann Pollack, HPS, DETAG, Perla n.p., Primona a.s.. Závod se orientoval na zpracování bavlny. V dobách své největší slávy zaměstnával přes 2500 zaměstnanců a dodávál látky např. i anglické královské rodině. Závod však nedávno zkrachoval, některé provozy využívají jiné firmy, jiné jsou prázdné či byly zbourány – např. na místě tkalcovny vyrostl v roce 2003 supermarket Lidl a na místě teplárny z roku 1963 byl v roce 2005 postaven hypermarket (Tesco). V devadesátých letech byl za podpory Evropské rozvojové banky významně rozšířen podnik KORADO (dříve Koventa), přední český výrobce radiátorů. Ve městě dosud také působí strojírny a opravny lokomotiv ČMKS (dříve ŽOS).

[editovat] Doprava

Boční pohled na nádraží s památníkem „Sbratření“

Nejdůležitější dopravou pro Českou Třebovou je bezesporu železnice, jíž vděčí město za svůj bouřlivý rozvoj po roce 1845. Nynější osobní nádraží bylo dokončeno v roce 1924; mezi lety 1995 a 2005 byla jeho budova v několika krocích kompletně zrekonstruována. Některé další opravy (např. nástupiště) však pokračují dodnes a projednává se velká přestavba přednádražního prostoru – zastřešení zde umístěného autobusového nádraží a výstavba velkých podzemních garáží. Ve vstupní hale nádraží jsou na zdi namalovány fresky od Stanislava Víši z roku 1974, které znázorňují nejdůležitější hospodářská odvětví České Třebové v minulosti i v současnosti. Kromě osobního nádraží zde dosud funguje jedno z největších seřaďovacích nádraží ve střední Evropě (avšak již od rozdělení ČSFR v roce 1993 se jedná o jeho útlumu či zrušení), lokomotivní depo, železniční opravny a strojírny (dnes ČMKS) a firma Elektrizace železnic. Významná je ve městě také autobusová doprava. Nedaleko města zřídil Aeroklub Česká Třebová malé letiště.

[editovat] Zdravotnictví

Ve městě se nachází Městská poliklinika, která byla v letech 2004 až 2005 nákladně rekonstruována a nově otevřena. Nedaleko od ní je „Dům lékařů“ TEZA, kde je např. ortopedie, stomatologie nebo gynekologie. Ve Třebové jsou také soukromé ordinace (asi přes deset). S vážnějšími případy musí lidé do nemocnice v Ústí nad Orlicí, pořípadě do nemocnice v Litomyšli.

[editovat] Školství

[editovat] Mateřské školy

MŠ Habrmanova
MŠ U Koupaliště
MŠ Vinohrady
MŠ U Stadionu

[editovat] Základní školy

ZŠ Nádražní - nejstarší ve městě, postavená ještě v 19. století blízko centra města; v roce 2005 k ní byla přistavěna moderní jídelna a tělocvična; škola používá také budovu v Komenského ulici, kde je umístěn I. stupeň
ZŠ Habrmanova - „stará budova“ (nachází se v ní I. stupeň) byla postavená v roce 1932; po 2. sv. válce „vyrostla“ vedle téměř stejná „nová budova“ (nachází se v ní II. stupeň). Obě budovy jsou spojeny pergolou, na kterou přiléhá velká tělocvična. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let přibyla k areálu školy jídelna (je jedna z nejmodernějších v Česku).
ZŠ Ústecká - nachází se v městské části Parník, má 2 budovy: starou (kde je umístěn I. stupeň) a novou (kde je II. stupeň, jídelna a tělocvična)

[editovat] Zvláštní školy

Zvláštní škola Náměstí 17. listopadu - umístěná v městské časti Borek v bývalých sovětských kasárnách

[editovat] Střední školy

Gymnázium (GYMNCT) - založené roku 1909, sídlí v historické budově v centru na Tyršově náměstí v centru města
SOU a SOŠ technických oborů - situována v areálu Na Skalce, součástí školy jsou i dílny, internát a víceúčelový sál, který se využívá k pořádání kulturních akcí (např. plesů); vyučují se zde obory elektrotechnické (Mechatronika, Mechanik silnoproudých zařízení, Elektrikář – silnoproud, Elektrikář – slaboproud, Provozní elektrotechnika), strojírenské (Mechatronika, Strojírenství, Zámečník, Mechanik opravář, Obráběč kovů) a nábytkářské (Operátor dřevařské a nábytkářské výroby, Nábytkářství, Truhlář – výroba nábytku, Dřevařská a nábytkářská výroba)
VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana (VDA) - založená v roce 1945, později ke staré budově byla přistavěna novější část; na škole jsou tyto středoškolské obory: Elektrická trakce v dopravě, Telekomunikační technika, Zabezpečovací a informační technika, Železniční doprava, Informační systémy v dopravě a od roku 2005 i Informatika v ekonomice; dále škola funguje jako vyšší odborná škola a pro absolventy středních škol nabízí tyto obory: Logistika a manegment a Sociální práce

[editovat] Vysoké školy

Dislokované pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera

[editovat] Základní umělecké školy

ZUŠ Antonína Benewitze

[editovat] Turistické zajímavosti

Turistická známka

Mimo románské rotundy sv. Kateřiny (se Starým hřbitovem) stojí za zhlédnutí také centrum – Staré náměstí, které je dnes středem města. Na náměstí stojí renesanční Stará radnice z roku 1547, jež byla několikrát přestavována a opravována. Dnes slouží jako oddávací síň a pro reprezentační účely. Vedle Staré radnice stojí o několik let novější a větší radnice, tzv. Nová radnice. V ní sídlí městský úřad a městská policie. Vedle obou radnic dnes stojí hotel Korádo. Před radnicí stojí Mariánský sloup z roku 1706. Od roku 1950 na náměstí stál bronzový pomník „Sbratření“, od Karla Pokorného, na kterém se objímá český partizán s rudoarmějcem. 25. května 1996 byl přemístěn do blízkosti nádraží. Na náměstí stojí také několik historických domů s podloubím. V roce 1995 bylo centrum města vyhlášeno městskou památkovou zónou (i s kostelem sv. Jakuba Většího a farou). V roce 1996 bylo náměstí kompletně zrekonstruováno a na místě pomníku „Sbratření“ byla postavena replika italské kašny. Za náměstím stojí velký empírový kostel sv. Jakuba Většího postavený v roce 1801 s půdorysem v podobě kříže. Kostel byl postaven na místě vyhořelého chrámu. Před kostelem stojí barokní sochy sv. Kateřiny (1712), sv. Barbory (1717) a sv. Jana Nepomuckého (1719). Naproti kostelu stojí nově zrekonstruovaná stavba místní fary. Kousek od Starého náměstí stojí modernější Nové náměstí, které bylo vybudováno na přelomu 60. a 70. let 20. století. Za zhlédnutí stojí Nový hřbitov z roku 1905 a Městské muzeum založené v roce 1887 Janem Tykačem, který byl jeho prvním ředitelem. V depozitáři je určitě nejvýznamnější expozice betlémů, model staré čtvrti Trávník, model rotundy sv. Kateřiny s okolím atd.

Nedaleko Nového náměstí se nalézá park Javorka, založený v roce 1885. Rozkládá se v úžlabině pod svahy Roubova kopce, kde se dá dobře lyžovat. V jeho dolní části je malý rybníček, uprostřed kterého je nově zrekonstruovaná socha vodníka. U rybníčka je dětské hřiště se „Selkou“ (jedná se o pohyblivé loutky několika známých postaviček). Dál v parku je několik moderních betonových soch, ale také historicky hodnotné, např. „Šárka“ od Quido Kociana, Husův pomník od V. Kvasničky, nebo pomník Masaryka (ty jsou ve městě tři). V Javorce jsou taktéž i dva hudební pavilony, jeden moderní a druhý postavený v roce 1904. V parku vyvěrá mohutný pramen výborné pitné vody „Javorka“. Park je velmi příjemné a okouzlující místo s několika výbornými zákoutími. Už několik let trvá úspěšná rekonstrukce parku. Ve městě je ještě jeden park, Perlácký park, ten je momentálně zavřený.

Stará a Nová radnice s Morovým sloupem na Starém náměstí

Z Javorky vede tzv. Liščí stopa, která vede na Kozlovský kopec (601 m n. m.), na kterém se nachází nově zrekonstruovaná Chata Maxe Švabinského, která byla postavena v roce 1933 a rozšířěná v roce 1936. Nachází se v ní restaurace a několik pokojů k ubytování. V roce 2001 byla na kopci postavena Rozhledna Maxe Švabinského s výškou 52 m. U kopce je malebná vesnička Kozlov, ve které stojí Chaloupka Maxe Švabinského. V ní Švabinský pobýval v letech 1895–1919.

Nad Třebovou na vysokém kopci stojí oblast, která se nazývá Hory. Je zde kaple Panny Marie Pomocné z roku 1834, pod ní vyvěrá léčivý pramen. Stály zde v předminulém století věhlasné lázně. Asi 20 metrů dál je restaurace s pamětní deskou, která připomíná, že zde pár týdnů v roce 1851 pobývala Božena Němcová i se svými dětmi. Pod Horami vede cesta zvaná Křivolík, kde se výborně jezdí na běžkách.

Třebovské stěny ležící východně od města jsou nejmladší přírodní rezervací v regionu. Táhne se v délce šestnácti kilometrů od obce Damníkov ke zřícenému hradu Lanšperk. V obci Rybník začíná naučná stezka Údolím Skuhrovského potoka, kde je patnáct zastávek s naučnými tabulemi. Stezka prochází malebným udolím a kolem přehrady Srnov. Nad ní stojí výborná restaurace Srnov.

[editovat] Důležité objekty, prostranství a jiné části města

Kostel sv. Jakuba u Starého náměstí

Od Starého náměstí - na světové strany:
sever	jih	západ	východ
U Kostelíčka	Bezručovo náměstí	Nové náměstí	Křib
Tyršovo náměstí	U ŽOSKY	Trávník	Bezděkov
Farářství	Borek	park Javorka	U Hřbitova
Benátky	Depo	Jelenice	Na Podhorce
Skalka	Nákladové nádraží	Vily	Hliníky
Parník	—	Brázdov	Srnov
U Primony	—	Robův kopec	—
Lhotka	—	Serpentiny	—
—	—	Hory	—

[editovat] Kultura a zajímavosti

Každý rok před závěrečným vysvědčením (kolem 20. 6.) se koná Týden sportu. Trvá pět všedních dnů a vždy ráno soutěží v různých disciplínách místní školy, odpodledne občané města a večer až do pozdních hodin je obvykle kulturní program na Starém náměstí. Poslední den (pátek) je zakončen velkolepým ohňostrojem.
Jednou za rok se v listopadu koná Jabkancová pouť, kdy se pečou Jabkance, koná se pod rotundou sv. Kateřiny.
Ve městě je Kulturní centrum s kinem Svět, s kavárnou Esperanto a výstavní síní (pravideltně zde probíhají různé výstavy, např. o životě Anny Frankové, nebo výstava českotřebovských betlémů)
U Nového náměstí stojí Městská knihovna (první knihovna byla založená ve městě v roce 1863), která pořádá ve svých prostorách různé přednášky, výstavy atd.
Při Kulturním centru pracuje také skupina amatérských výtvarníků Maxmilián, která zde pravidelně pořádá vystavy svých prací. Jejich posledním větším projektem bylo vytvoření výpravného městského kalendáře na rok 2006.
Také krytý plavecký bazén (ve městě bylo také letní koupaliště - už několik let chátrá)
Ve městě vysílá regionální soukromá televize OIK TV
V České Třebové už přes třicet let vychází měsíčník Českotřebovský zpravodaj (viz externí odkaz) a jednou ročně vychází Ročenka Českotřebovska
Česká Třebová má také vlastní politickou stranu: Českotřebovští živnostníci a podnikatelé (podobných stran je však ve městě víc)

[editovat] Slavní rodáci

Slavní rodáci:
Jméno	nar.	zem.	povolání
Zdeňka Baldová	1885	1958	slavná česká filmová a divadelní (Národní divadlo) herečka, nositelka titulu Zasloužilá umělkyně a Národní umělkyně
Gustav Habrman	1864	1932	novinář, politik a ministr školství a ministr sociální péče
Jan Hýbl	1786	1834	národní buditel, novinář a spisovatel
František Matouš Klácel	1808	1882	národní buditel, filozof a člen řádu augustiniánů
Karel Plicka	1894	1986	hudebník, spisovatel, fotograf, režisér a nositel titulu Národní umělec
Dr. František Rybička	1813	1890	lékař a veřejný činitel
Josef Císař	1894	1983	skladatel, hudebník, pedagog a pianista
František Formánek	1888	1964	sochař, vynálezce, autor pamětní desky na domu Jana Hýbla a sousoší na střední škole (VDA)
Františka Honlová	1858	1929	vlastenka, politička a humanitní pracovnice
Jan Chorinus	1560	1606	filozof, básník, mistr na univerzitě v Praze
Ladislav Jankele	1871	1896	básník
Jiří Josefík	1920	—	malíř a restaurátor
František Václav Krejčí	1867	1941	učitel, novinář, člen Národního shromáždění a senátor
Jan Kubelka	1853	1900	básník, člen sboru hasičů
Vilém Kyral	1909	1961	učitel hudby, kapelník a dirigent v Praze
MUDr. František Lašek	1872	1947	lékař, veřejný činitel a historik
Jan Mehl	1912	1990	akademický malíř, restaurátor, žák Františka Kupky
Jiří Pichl	1872	1953	novinář, politik, senátor, někdejší starosta dnes pražských Vinohrad
František Preisler ml.	1915	1983	hudebník a dirigent, působil např. v Pardubicích, Kladně, Olomouci a Opavě
Ing. Otakar Runa	1915	1941	z Prahy udržoval styk s protifašistickou skupinou v Č. T., které dodával nálože pro sabotážní akce, byl pak Němci popraven
Ing. Eduard Stříbrný	1891	1974	strojní inženýr a kulturní pracovník
Miroslav Škrabal	1875	1896	skladatel, houslista
Bohuslav Štangler	1895	—	učitel, kulturní pracovník, spisovatel, správce městského muzea
Karel Tomeš	1912	1991	malíř a divadelník
Stanislav Víša	1924	1984	výtvarník, loutkář, modelář, pracovník v loutkovém filmu, vyzdobil sgrafity nádražní halu
Milan Michalski	1945	—	spisovatel, učitel, přírodovědec, mineralog, fotograf a zakladatel Mineralogického klubu Česká Třebová

[editovat] Slavné osobnosti, které v České Třebové pobývaly

Slavné osobnosti, které v České Třebové, nebo v okolí pobývaly :
Jméno	nar.	zem.	druh pobytu
Božena Němcová	1820	1862	pobývala pár týdnů se svými dětmi v roce 1851 v bývalých lázních Na Horách
Max Švabinský	1873	1962	v letech 1895–1919 pobýval v tehdy samostatné obci Kozlov u České Třebové (dnes součást České Třebové), kde hledal inspiraci pro obrazy Chudý kraj, U stavu, Cyklus léto, Splynutí duší, Rajská sonata, Letní noc. Chaloupka, ve které pobýval, alej kolem cesty na Kozlovský kopec a také restaurace a rozhledna na Kozlovském kopci nesou jeho jméno.

[editovat] Obce pod správou České Třebové

Rozšířené pravomoce má Česká Třebová u těchto obcí:

Přívrat

Semanín

Rybník

Třebovice

[editovat] Partnerská města

Agrate Brianza, Itálie
Olawa, Polsko
Svit, Slovensko

[editovat] Použitá literatura (reference)

ŠEBELA, J. Toulky minulostí Českotřebovska. Česká Třebová : LORIEN JK, s. r. o, 2000-2001, 2 sv. ISBN 80-239-1940-7 (1. sv.), ISBN 80-903042-2-2 (2. sv.).
Z minulosti Českotřebovska. [Sborník]. Česká Třebová : Městské muzeum, 1988. 218 s.
FALTUSOVÁ, A., GILAR, Š. Pověsti z České Třebové a okolí. Česká Třebová : Městské muzeum, 1988, 32 s.
ŘEZNÍKOVÁ, J. et al. Česká Třebová. Česká Třebová, b. r. 36 s.
VÁCLAVÍK, J. Postavy a pověsti z okolí. Ústí nad Orlicí : Oftis, 1997. 22 s. ISBN 80-86042-06-5.
HAMPL, V. Vzpomínky na minulost : střípky českotřebovské historie. Ústí nad Orlicí : Oftis, 1998–2001. 3 sv. ISBN 80-86042-18-9 (2. sv.), ISBN 80-86042-41-3 (3. sv.).
HAMPL, V. Písně a básně Českotřebovska. Ústí nad Orlicí : Oftis, 2000. 48 s. ISBN 80-86042-29-4.
a další…