Héra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

'Héra' Starověká řecká bohyně, patřila do olympské dvanáctky, jinak nejvyšší bohyně. Setra a manželka Dia. Patronka manželství a zrození.

Byla uctívána přibližně v letech 800 před Kristem (možná i dříve) až do všeobecného přijetí křesťanství. Její postavení je krajně netypické, zastupuje vlastně nejvyšší bohyni (ženské pohlaví), ale přitom její moc nikoli, stejně tak se nám mýty ukazují Héru jako velmi rozporuplnou osobnost. V římském pantheonu je jejím protějškem bohyně Iuno. Mezi její schopnosti patřilo měnit podobu, viděla do budoucnosti. Vládla mlhám, bouřím, bleskům.

[editovat] Božský původ a vztahy k ostatním bohům

Ze třetí generace bohů se Rheie a Kronovi narodila jako první. Její bratr Zeus se podle mýtu proměnil v malého ptáčka, svedl ji a poté si ji vzal. Porodila mu syna Area, toho však ani jeden z nich, stejně jako ostatní Olympané, neměli příliš v lásce. Dalším je Hefaistos, ale podle některých tradic, ho Héra zplodila sama, na truc Diovým záletům. Někdy se také zmiňuje bohyně věčného mládí Hébé a Eileithya. O jejich otcovství není také zcela jasno. Mezi Héřiny vlastnosti rozhodně patřila žárlivost, která se projevovala nejen k ženám, s kterými ji Zeus podvedl ale i k následným potomkům. Zvláště slavným se stalo její pronásledování Hérakla.

[editovat] Atributy, emblémové zvíře, zobrazení

Zobrazována byla jako velmi důstojnou dámu. Jejími emblémovým zvířetem byl páv, někdy kukačka a jeřáb. Mezi atributy patřilo žezlo, obětní miska, granátové jablko.

[editovat] Slavnosti

Heraia – novoroční slavnosti, kdy k jejímu chrámu přijížděli na voze, taženém voly. Ohňové slavnosti v Boiótii, které připomínaly obětování Plataei, Diovy milenky (slavnosti se konaly každé čtyři roky pod Olympem).