Haremheb

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Haremheb
Harmais (řecky)
Haremheb, muzeum v Luxoru
Doba vlády	1319–1292 př. n. l.
Rodné jméno	Haremheb
Trůnní jméno	Džeser Cheprupre
Zemřel (a)	1292 př. n. l.
Hrobka	hrobka KV57 v Údolí králů

Haremheb, dle Manehta Harmais, někdy též Horemheb byl posledním egyptským faraonem 18. dynastie. Vládl přibližně v letech 1319–1292 př. n. l. S celou dynastií nebyl v žádném příbuzenském vztahu, zařadil jej však k ní Manehto a většina egyptologů toto zařazení přijala.

Obsah 1 Kariéra 2 Vláda 2.1 Zahraniční politika 2.2 Stavitelská činnost 3 Hrobka 4 Externí odkazy

[editovat] Kariéra

Haremheb nepocházel z královské rodiny. Svoji kariéru zahájil jako voják už za vlády Amenhotepa III. Přesněji to byl spíš hodnostář na královském dvoře. Za vlády nástupce Amenhotepa III., Achnatona, získal hodnost písaře vojska, tato hodnost se dá přirovnat k dnešní hodnosti generála. Velel pohraničním egyptským vojskům, zúčastnil se několika pacifikačních akcí v egyptských državách v Asii a Núbii, se spojenci a nepřáteli země vedl četná diplomatická jednání. Nejvíce času však trávil na dvoře a sledoval své zájmy. O přízeň králů, u kterých sloužil, soupeřil s dvorním hodnostářem Ajem. Poté, co na trůn usedl Tutanchamon, se Aj stal jeho poručníkem a spolukrálem. Haremheb si proto vymohl hodnost s titulem obě oči krále v Obou zemích, později se dokonce stal zástupcem krále Obou zemí ve všech zemích. Poté, co Tutanchamon zemřel, se společně s Ajem zbavil konkurenta o trůn, kterým byl princ Zannanza, syn chetitského krále Šupiluliumaše I., za nějž se chtěla provdat Anchesenamon, vdova po Tutanchamonovi. Když však přišel na to, že Zannanzovo odstranění pomohlo hlavně Ajovi, který se stal faraonem, otevřeně se s ním rozešel. Po čtyřech letech však král zemřel a Haremheb usedl na jeho místo, není vyloučeno, že se o jeho smrt nepostaral sám. Poté nechal jeho jméno vymazat ze seznamů králů a dokonce nechal vyplenit a znesvětit jeho hrobku.

[editovat] Vláda

Na počátku své vlády Haremheb prohlásil, že „v hodnost krále byl uveden, jelikož si to přálo Amonovo srdce“. Z toho lze usoudit, že na trůn usedl se souhlasem a podporou mocných kněží boha Amona sídlících ve Vesetu, Haremhebova politika tohle později potvrdila. Haremheb však nebyl příliš velkým přívržencem Amona. Když sloužil u dvora, vždy uctíval nejvíc toho boha, kterého uctíval vládce země.

Při nástupu na trůn přijal Haremheb jméno Džeser Cheprure. Doba jeho vlády není příliš jasná. Odhaduje se však na dobu 15 až 20 let. Manehto uvádí , že vládl pouze okolo 5 let, některé egyptské prameny však uvádí, že Hrameheb vládl nejméně 40 let. Tyto velké rozdíly způsobil samotný král, který vedl „boj“ proti svým předchůdcům. Všechny je nechal ze seznamů králů vyškrtnout a nechal se vydávat za přímého nástupce Amenhotepa III. Z jeho nápisů se dovídáme, že v zemi obnovil pořádek. Toto tvrzení se s největší pravděpodobností týká vybíjení odpůrců Amona a samotného Haremheba a také loupežnických tlup, které se během vlády několika předchozích panovníků začaly objevovat ve velkém množství. Velmi přísně potíral také korupci. Podle ediktu, který se zachoval na stěně v Karnaku, nechával provinilce potrestat uříznutím nosu a poté je posílal na stavbu pohraničních pevností. Provedl reorganizaci státní správy. Během své vlády se opíral hlavně o svého největšího stoupence a oddaného pomocníka Peramesse, pozdějšího krále Ramesse I.

[editovat] Zahraniční politika

Haremheb vedl velmi obratnou zahraniční politiku. Nejprve odrazil útok Chetitů, jejichž král mu poté, co zavraždil společně s Ajem jeho syna, vyhlásil válku. Uvědomoval si však rovnováhu sil Egypta a Chetitů, a tudíž na jejich území nevtrhl. Místo toho podnikl vojenskou výpravu na jih do Núbie, kde obnovil nadvládu Egypta nad tímto územím. Přátelksé styky navázal, a tím pádem obnovil, přátelské styky s říší Mitanni, tím si zajistil spojence v případě útoku Chetitů. Později využil tuto spojeneckou smlouvu k podmanění celé říše. Na územích na jih od Egypta pomocí smluv s tamními místními králi a s demonstrováním vojenské síly Egypta znovu otevřel pro svou zem cestu k obchodu s tajemnou zemí Punt na území dnešního Somálska.

[editovat] Stavitelská činnost

Haremheb se do dějin Egypta zapsal také rozsáhlou stavitelskou činností. Jednak nechal ničit stavby zasvěcené Atonovi, naproti tomu rozšiřoval chrámy zasvěcené Amonovi. Nechal postavit druhý pylon chrámu v Karnaku. Později nechal v jižní části chrámu postavi další dva pylony, devátý a desátý. Nechal také vybudovat tzv. alej sfing, která měřila přes čtvrt kilometru a spojovala velechrám Amona s chrámem bohyně Muty. Nechal zrekonstruovat několik starších svatyň a kaplí. Některé stavby se mu však nejspíš připisují neprávem. Z nkěterých totiž nechal pouze nahradit nápisy svých předchůdců svými. Do dějin země vešel však také jako ničitel. Město Achetaton, jež mělo během vlády Achnatona status hlavního města, změnil v hromadu trosek, které dnes nesou název Amarna.

[editovat] Hrobka

Haremheb si hrobku nechal vybudovat v proslulém Údolí králů. Na jejích stěnách se docela dobře zachovaly polychromované reliéfy, na nichž jsou vyobrazeny mytologické scény. Dodnes se v ní nachází také jeho sarkofág.

[editovat] Externí odkazy

Generál a vládce Haremheb trochu jinak