Achnaton

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Achnaton

Amenhotep IV.

Achntatonova busta v Egypském muzeu v Káhiře

Doba vlády

1351–1334 př. n. l.

Rodné jméno

Achnaton

Trůnní jméno

Nefer-Cheperu-Re

Horovo jméno

Jméno obou paní

Zlatý Hor

Manželka (y)

Nefertiti, Kija, Meritaton

Potomci

Smenchkare?, Tutanchamon?, Meritaton,
Meketaton, Anchesenamon, Neferneferuaton,
Neferneferure, Setepenre

Otec

Amenhotep III.

Matka

Teje

Zemřel (a)

1334 př. n. l.

Hrobka

Královská hrobka v Achetatonu

Achnaton (původním jménem Amenhotep IV.) byl egyptský král 18. dynastie, který vládl zhruba v letech 1351–1334 př. n. l. Jeho otcem byl král Amenhotep III., matkou hlavní králova manželka Tij.

[editovat] Vláda

Když se mladý Amenhotep IV. dostal na trůn, Egyptu vládla mocná církev, v jejíchž chrámech zasvěcených Amonovi byl soustředěn velký majetek – někdy se dokonce hovoří o státu ve státě. Po svatbě s Nefertiti se mladý panovník pokoušel zlomit kněžskou moc. Možná pod vlivem své manželky nebo mystiky oživil kult Atona, boha starodávné Héliopole.

Během své vlády Amenhotep IV. pochopil, že moc církve Amona může narušit jen radikální změna. V šestém roce své vlády ustanovil jediným bohem Egypta Atona a všechna ostatní božstva zapověděl. Poté si změnil jméno na Achnaton. Mladý faraon nechal uzavřít Amonovy chrámy, pronásledoval kněžstvo a jméno zapovězeného boha muselo být v celém Egyptě odstraněno z nápisů.

Achnaton opustil hlavní město Veset a krátce po zahájení reforem založil nové hlavní město, které leželo v půli cesty mezi Vesetem a Mennoferem a bylo nazváno Achetaton ,"Atonův obzor". Šlo o plnohodnotné město s veřejnými budovami, třemi paláci, chrámy, pohodlnými domy i předměstími.

Vzhledem k tak radikálním opatřením byl Achnaton dříve považován za náboženského snílka, egyptského proroka, který byl veden pouze ohledy na svou víru. Na základě současných poznatků se však zdá, že jeho vláda měla spíš charakter diktatury, že ve společnosti zasela strach. Nápadné totiž je vymazávání Amonových jmen i na soukromých předmětech, jež přinejmenším dokládá snahu majitelů držet se oficiálních věroučných výkladů. Část z nich tak jistě činila i z obav před perzekucí.

Achnatonova politika, zaměřená proti tradičním oporám královské moci, Egypt uvnitř i navenek značně oslabila, a především v oblasti v Blízkého východu (poplatné tehdy Egyptu) docházelo k četným nepokojům, jež centrální vláda nedokázala řešit. Samotný konec Achnatonova panování je nejasný – soudí se však, že byl pravděpodobně zavražděn. Jeho spoluvládcem byl v posledních letech jistý Smenchkare, což by podle současných názorů mohlo být snad trůnní jméno jeho ženy Nefertiti (která z nápisů krátce předtím mizí).

Na základě dochovaných vyobrazení a soch byly v minulosti vysloveny hypotézy, že Achnaton trpěl nějakou vážnou nemocí, která mu způsobila tělesné postižení. Dnes jsou badatelé spíše nakloněni názoru, že tento styl králova zobrazení byl ve skutečnosti záměrem (odlišení od běžných smrtelníků) a neměl s panovníkových reálným vzhledem mnoho společného. Sochy byly určeny k pohledu zdola a proporce potom vykazují značnou monumentalitu, dojem moci, majestátu. Reliéfy s výrazně deformovanými královými rysy pocházejí hlavně z počátku jeho vlády (kdy začínal rozchod s dosavadní politikou) a je pozoruhodné, že stejně deformovaně je na nich znázorněna i Nefertiti, jejíž krása je známa z jiných soch.