Hermína Týrlová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Hermína Týrlová (11. prosince 1900 Březové Hory - 3. května 1993 Zlín) je spoluzakladatelkou českého animovaného filmu.

[editovat] Životopis

Hermína Týrlová pocházela ze skromných poměrů. Výtvarné nadání zdědila po otci, jehož zálibou bylo vyřezávání betlémů. Oba rodiče náhle zemřeli, otec - horník - při důlním neštěstí, matka brzy po něm. Po krátkém hereckém angažmá v pražském divadle Uranie obrátila svou pozornost k filmu. Se svým životním partnerem Karlem Dodalem začínala v polovině dvacátých let jako animátorka kreslených reklamních snímků. Reklama byla dobrou průpravou pro uměleckou tvorbu, pro první pokusy s loutkovým filmem. Před vypuknutím války se Karel Dodal rozhodl emigrovat do USA.

Hermína s ním neodešla. V roce 1941 přijala nabídku pracovat ve zlínských filmových ateliérech. Konečně mohla realizovat svůj letitý sen - oživit ve filmu Ferdu Mravence z knížek Ondřeje Sekory. A tak za války, v malém studiu při Batových závodech, kde nikdo neměl ty nejmenší zkušenosti s animací, vznikl první český loutkový film. Sama šila loutky, vymýšlela mechanismus jejich pohybu, na všechno musela přijít sama.

Už za následující film Vzpoura hraček, v němž kombinovala hru živého herce s animací loutek, získala mezinárodní uznání (hlavní cenu na festivalu v Benátkách v roce 1947), stejně jako za své další loutkové miniatury, které se rozletěly do celého světa. Její dráha nebyla snadná, nebylo vůbec jednoduché prosadit se v profesi, v níž se dosud uplatnovali výhradně muži a později najít své místo mezi velikány českého loutkového a kresleného filmu, jakými byli Jiří Trnka, Karel Zeman a Břetislav Pojar.